Kouzlo Kámasútry

Jako chlapce mne samozřejmě nemohlo nechat chladným, když jsem v domácí
knihovně objevil knihu s podtitulem "Poučení o rozkoši". Potají jsem si
ji četl, avšak byl jsem zklamán. Pokud ji někdo z vás zná, tedy tu
pravou a původní od mnicha Vátsjájany, dříve než si ji vzali do rukou
tantristé, různí terapeuti, sex kouči a z Kámasútry zbyl jen název, asi
víte o čem mluvím.

Větší část vlastně není o sexu. Spíše je to
taková staroindická etiketa, jak, kde a kdy se chovat, jaké činnosti
jsou vhodné pro ženu, jaké pro muže, v čem se vzdělávat a jak se
zabezpečit, typologie žen (panny, paní, manželky a kuběny), jak si
počínat když o nějakou z nich chce muž usilovat, jak posílat své
vyvolené psaníčka, jak a o čem vést rozhovor, atd. Samozřejmě jsou tam i
ozvuky kastovního systému. Pasáže o sexu jsou pak výčtem druhů polibků,
poloh, velikosti pohlavních orgánů (kdo neví, kde se vzala Srnka,
Kobyla a Slonice, tak to je odtud :-)), druhů kousnutí či škrábání,
výkřiků, bití, jak a kdy je používat. Ale také proložené moudry o tom
jak se žena v té či oné situaci chová a co s tím :-)

"Při
souložení jest se ženou zacházet tak, jak se jí líbí. Kamkoli upře
zléhaná zrak, tam jest ji laskat" nebo "Při prvním milování je muž
náruživosti divé a času letmého, při následujících naopak. Žena však
opačně. Vzhledem k výronu šťávy. Říkává se, že výron šťávy mužské
předchází výronu šťávy ženské" či "Žena shledává potěchu v průvodním
milkování. V tom je její pojetí rozkoše. Nechápe rozkoš mužskou. Je
marno se jí ptát: Jaká je tvá rozkoš? Jak by to věděla, když muž,
dosáhna slasti, svévolně zanechá trtkání, ženy nedbaje! Ženy se těší z
vytrvalého milence, s letmým však k slasti nedospěvše, jeví nevrlost."

Tedy
jak vidíte, v podstatě taková sociologicko-biologická příručka, která
třináctiletého hocha nemohla plně uspokojit, hlavně proto, že vlastně
nevěděl, co hledá ;-)

Jednou, když jsme byli s mou milou na
výletě a ráno po snídani jsme si na hotelovém pokoji balili věci, už
oblečení jsme ještě padli na postel a navzájem se líbali, dráždili a
provokovali. Navzdory tvrzení Vátsjájany, že "ve víru vášně, poučky se
zapomenou", mi hlavou probleskla vzpomínka na pasáž o "značkování"
kousnutím. Chytil jsem do předních zubů kůži své milé, v záňadří, v
místech, která jsou vidět ve výstřihu. Kousl jsem ji, ne zlehka, ne
laškovně, ale pořádně jsem stiskl, až sykla bolestí. Stačilo pár minut,
to už jsme šli po ulici, aby ten kousanec byl vidět. Zálibně jsem se na
něj díval. "To aby sis na mě vzpoměla, až u tebe nebudu a všichni kolem
viděli, co jsme dnes dělali." Sice prohodila něco o puberťácích, ale
usmívala se při tom a zavěšená do rámě, šla se mnou pyšně městem…

Toliko
mé poučení o rozkoši a jak jsem zpětně ocenil, že jsem Kámasútru četl.
Protože její kouzlo nespočívá v počtu poloh, které vás naučí, ale v
poznání, že největší rozkoš je ta vzájemná, která zasáhne i mysl a
zůstane v ní i když jste daleko od sebe.