Břink a prásk !

Mám, nemám, mám, nemám, ale já snad i musím, vložit sem trochu svého psaní…doufám, že mezi perlivými blogy, obstojím i tentokrát. Tak jdem na to a příjemnou zábavu !

Dostal jsem pracovní úkol a já, své povinnosti náležitě plním. Dokonce svědomitěji o to víc, když se jedná o něžné pohlaví. A to bylo zřejmé, již z obdrženého zakázkového listu. Zavolal jsem a domluvil mou návštěvu.

Když jsem dorazil a v úvodu řádně pozdravil, dotyčná panička mě odvedla do úzké chodbičky malé verandy a prstem své pozlacené ručky mě ukázala problém, který jsem měl vyřešit. V horní polovině fixních okenních výplní, bylo pouze jediné otevíratelné křídlo a na něm dva panty, přičemž na jednom byla prasklá krytka. To znamenalo, že za A, už byla při montáži nebo za B, že se poškodila při otvírání. Odskočil jsem si do auta pro novou a vzal sebou i štafle.

O pět minut později, jsem už byl nahoře a krytku měl zapasovanou. Je třeba vyzkoušet možnost B a tak beru za kliku a otevírám křídlo na 90 stupňů. V tom, se za mnou ozve zoufalý mužský výkřik ,,NÉÉÉ !!!,, bohužel, souběžně s tím je slyšet ,,břink a prásk,, a kousky čehosi, už létají vzduchem po celé místnosti.

Mé oči, v tu chvíli nabraly nový směr pohledu, od pantu na zem a poté ke stropu. Tam už jen zbylo něco, co připomínalo stropní světlo. Pochopil jsem…,,sejmul si kryt i se žárovkou, blbče,, říkal jsem si v duchu pro sebe. A nebyl jsem sám, kdo bědoval nad rozlitým mlékem. Manžel paničky několikrát zopakoval ,,už zase, už zase, to už je potřetí, já se na to vyseru !!,,

Jenže, na záchod, jsem po tom všem, potřeboval spíše já. Štěstím bylo, že já na kebuli měl kšiltovku a na očích brejle. Panička stála tam, kam ty střepy nelítaly. Dokonce se mě i zastala ,,však to nemohl tušit miláčku,, povídá manželovi. A to teda měla pravdu, dědek Vševěd ze mě, ještě není. No, vždycky je něco poprvé a za pouhých 20 let u mě, dobrý, ne ?