3 v 1

Ne,
doopravdy teď nebudu psát o nějaké sexuální praktice, kterou by si jistě mnozí
pod podobným nadpisem představili. Budu psát vlastně o sobě – jak překvapivé.
No v posledních dnech se zde objevily blogy na téma rozum a cit u vybírání
partnerů atd. Tyto blogy „záhadně“ zmizely a to je škoda, protože mě hodně
pobavily. Ale zpět k mému tématu. Já jsem nad tím musela zauvažovat, na základě čeho si vlastně vybírám vždy já – a teda skoro vždy špatně, když se koukám do historie :) A tak jsem došla k závěru, že ve mě nejsou jen dva hlasy, srdce a rozum, ale taky další, třetí hlas – moje kunda. Tyto tři hlasy jsou vlastně celý můj život v naprostém nesouladu – vždy když se aspoň dva hlasy shodnou, tak ten třetí bude mít něco proti tomu a obráceně. A jak to vlastně celé funguje? Vůbec, nebo jen hodně komplikovaně :) I když po letech jsem zjistila, že jeden hlas má více méně skoro ve všech případech tzv. právo veta – a teď, který to je? :) Ale pojďme se nejdřív na ty tři mrchy podívat z blízka.

Rozum

Ten hlas v hlavě, který nikdy není zticha. Pokaždé se Vám snaží radit, pokaždé
je ke všemu a ke každému hned pesimistický, kritický a nedůvěřivý. Vždy se ozve v tu nejmíň správnou chvíli a nezapomene si do vás šťouchnout, že to co děláte je špatně a připomenout proč to vlastně špatné je. Pokládá otázky, na které znáte odpověď, ale vlastně je vůbec znát nechcete. Zahrává si s vámi a nechává vás na pochybách a neustále vás nutí přemýšlet. Je to přesně taková
ta mrcha, která když ji neuposlechnete a padnete na tlamu, tak vám s úsměvem
řekne: „Já ti to říkala, kdybys mě poslechla…!“ Přece jen ať už to vnímáme jakkoliv - rozum nám většinou radí dobře, ve většině případů cítíme, byť jen podvědomě, že něco není dobře, ale ruku na srdce – kdo z nás ho pokaždé poslechne?
:) Mám tento hlas ráda, snažím se podle něj i v životě řídit a učit se z chyb, kdy jsem ho neuposlechla, ale bohužel nemá vždy právo veta.

Srdce

Já
tomu hlasu ráda říkám, že to je takový poslední zbytek romantičky ve mně. Vždy optimisticky naladěný hlásek, který se snaží neustále v lidech vidět to dobré. Neodsuzovat, naopak hledat možnosti proč udělal tohle, proč tamta se zachovala takhle. Taková ta mala hloupá holčička, která ještě věří na Ježíška,
velikonočního zajíce, prince na bílém koni, světový mír a svobodu zvířat. No naivka celým tělem a duší. A i přesto, že mé srdce je posledním hlasem, který
poslechnu, jakmile jde o důležitá rozhodnutí, je součástí mého života a nedovedu si představit, že bych ten hlas neměla nikdy slyšet. A v této době
plné násilí, smutku, křivd a podrazů je krásné v sobě najít něco čistého,
něco co ještě není poskvrněno tím zlem kolem nás. A i přesto, že nám srdce občas radí špatně a nutí nás nevidět věci tak, jak doopravdy jsou, nutí nás odvrátit zrak od reality, radí nám špatně, dožene nás na pokraj vlastních sil jen proto, že miluje, je hezké ho mít. Přece jen, jakmile pocítíme zradu nebo nám někdo ublíží, je tady to, ten jediný hlas, který mi našeptává, že bude líp,
protože jako jediná optimistická část ve mě tomu doopravdy věří.

Kunda

Ten chlípný, nestoudný hlas ve mně. Jí nezajímá rozum, ani to zda to je správné
nebo špatné. Nezajíme jí nějaký cit, nebo blízkost toho člověka. Neřeší nic kolem toho, řeší jen svůj věčný a neukojitelný chtíč. Ten hlad neustále v sobě
mít něco krásného – ať už prsty, jazyk nebo ptáka. Je to taková svoje vlastní
osobnost, která se vždy ozve v tu nejmíň správnou chvíli. Je to ta mrcha co našeptává, jak úžasné by to bylo. Připomíná ty krásné chvilky, kdy se celé
tělo kroutilo v extázi a nechává zapomenout na způsobenou bolest. To je ta svině, která nás ženě do náruče největšího hajzla v okolí, jen z toho důvodu, že je taky největším mrdákem – a kunda to vždy ví. Kunda to vždy pozná.
Má na to snad nějaký 6 smysl, že prostě ví, kdy ten sex bude dobrý a kdy ne. A
nedává prostor ani rozumu ani srdci. Prostě se jen žene za svým cílem, a pokud se ji náhodou ty ostatní dvě postaví do cesty – má právo veta. Dokáže je obě
převálcovat bez mrknutí oka – jen kvůli té chvilce, kvůli té rozkoši. Kvůli pár minutám naprostého štěstí. Je to ta největší mrcha, nejvíce ji nenávidím a zároveň miluji! Kolikrát jsem si v životě řekla, že kdybych ji tak mohla vypnout – jak by se mi krásně studovalo, pracovalo a žilo. Ale ne. Je tady semnou ve dne, v noci – vždy a napořád.

No a teď si představte, jak asi taková komunikace mezi těmito hlasy může vypadat?
Asi některé ženy to znají moc dobře z vlastní zkušenosti, ale pro ty co nemají ani páru, jak se vlastně mohu v životě rozhodnout, když mám tyto mrchy v sobě, tak chci předvést praktickou ukázku. Příběh je zcela vymyšlený a podobnost čistě náhodná.

Situace:

Na amatérech sbalíte chlapa, po hezkém psaní přijde na řadu první rande, které
skončí úspěšně – v posteli. Zažijete skvělý sex, domů se vracíte s náladou století, vše je dokonalé. Je to muž s velkým M –
charizmatický, chytrý, příjemný, vtipný no prostě před vámi stoji ON. Políbí
vás na rozloučenou a řekne, že se zítra ozve. Usmívajíc se jako měsíček nad hnojem usínáte a představujete si dokonalou mileneckou budoucnost s pánem dokonalým. Ale chybička se vloudila. Další týden se neozve, na zprávy nereaguje a mobil pro jistotu nezvedá vůbec. Tak a co teď?

Rozum: „A máš to,
holčičko. Zase si nějakému idiotovi na to skočila. A ještě ke všemu na první
schůzce. No styď se!

Srdce: „No počkej,
počkej, říkal, že má hodně práce. Třeba jen doopravdy nemá čas.“

Kunda: „Bože myslí na ty jeho krásné velké a upravené ruce jak tě chytli za zadek, když...!“

Rozum: „Jasně má tolik práce, že se nestihne nejspíš ani vyčůrat, co? Napsat jednu SMS ti dá časově
vážně zabrat!“

Srdce: „No dobře, ale je to vytížený člověk. Má toho prostě hodně. Co když mu jen křivdíš a něco se mu stalo?“

Kunda: „Vzpomeň si na ty jeho krásné modré oči, ten jeho pohled, když ti řekl, CHCI TĚ!!“

Rozum:
„Jsi spadla z višně? Jasně, že se mu něco stalo! Nejspíš zakopl a padl rovnou do nějaké jiné krávy, která mu na to skočila jako ty! A proto chudák pochopitelně nepíše.“

Srdce: „No to ne, ty to vidíš vše jen černě. To jak mě líbal, jeho odejmutí, nikdo nemůže být tak citlivý a zároveň hajzl, to nejde!“

Kunda:
„
No jo… to líbání. Jeho rty a šikovný jazyk. Ještě teď myslím na to, jak mě
dráždil na různých místech mého těla… to škádlení se nedalo ani vydržet!“

Rozum: „Jasně… bude se chovat hrubě, tak by tě určitě do té postele dostal, že? Evidentně to nebude
žádný amatér na rozdíl od tebe! „

Srdce: „Ty prostě
nemůžeš aspoň na chvíli uvěřit tomu, že je třeba těžce zraněný
v nemocnici?!“

Rozum: „Jasně, tomu uvěřit mohu, ale jedině že by tam byl s odřeným penisem nebo natrhnutou předkožkou, blbec jeden!“

Kunda: „Hm… to jak mě
tvrdě šukal! Jak si mě pořádně vzal. Neskutečně mě vyšukal!“

Rozum: „Krávo nebeská!
Ten s tebou akorát parádně vymrdal!“

A
v ten moment převládne rozum. Začínáte ho vidět jako největšího hajzla všech dob a ve chvíli, kdy už mažete jeho číslo z telefonu, tak v tom přijde SMS: „Ahoj kotě, promiň, ale měl jsem hodně práce. Celou dobu na tebe musím myslet, ta společná noc byla něco neuvěřitelného, chybíš mi, chybíš mi ty celá a neskutečně po tobě toužím. Máš dneska čas?“

Srdce: „Božinku on napsal!!! On je prostě úžasný! Já mu chybím, chce mě!!

Rozum: „Je to v prdeli….“

Kunda: „Hurá, dneska si opět skvěle zašukám!“

Tak asi takhle nějak to zhruba vypadá, když se tři naprosto odlišné hlasy hádají:)
bylo by zcela normální takového parchanta poslat k šípku a nechovat se jako kráva, ale to my ženy prostě občas děláme a nemůžeme za to – může za to ta druhá, nebo třetí v nás? :)