Jak darovat zklamání :-)

Pro potřeby jedné povídky jsem přemýšlel, zda by šlo na Vánoce darovat ZKLMÁNÍ. Nějakým ne tak profláklým způsobem, než že do děcáku přijde vánoční přáníčko a jako zákonem dostačující zájem zákonného zástupce tak způsobí, že dítě ani napřesrok nebude osvojeno. Nic mne nenapadlo, tak jsem to stornoval.

Dnes jsem na to přišel: TCHYNĚ DAROVALA DĚTEM VÁNOČNÍ LOSY. Veliké, výpravné, s věnováním, blýskavé, cena pochopitelně velikým písmem uvedena... To nadšení... než to setřely... a zjistily... že utřely. A obdarovaným se tak stala loterijní společnost a dětem zůstal smutek, že mohly něco získat... a nezískaly.

Darovala jim pod stromeček smutek, zklamání a beznaděj. Zklamání. Tchyně mne nikdy nepřestane překvapovat. Je bezednou studnicí děsu pro moje svědomí... :-)