Královská sonáta pro dvě ruce

Druhé patro renesančního domu královského města. Zaklepej na dřevěné dveře a vejdi dál. Do místnosti naplněné citrusovou vůní, kde v malých skleničkách tančí plamínky svíček, a proudy tiché relaxační hudby nabízejí uklidnění a náruč opojení. Lahodný ovocný čaj pro zahřátí pohladí chuťové buňky. Bílá měkká osuška halí tělo a nožky bez střevíčků cupitají k lůžku. Osuška sklouzne z těla, tělo uléhá na lůžko a je přikryté hedvábnou pokrývkou. Cítím jeho horké ruce na své šíji. Horké ruce rozehřívají ztuhlé svaly. Napětí taje jako led pod žhavým sluncem. Kap, kap, proud kapek oleje stéká na záda a k ramenům. Horké a vláčné ruce tančí po krku a ramenou, prsty jako ruce klavíristy vědí, které klávesnice stisknout, a struny nervů rozezní kladívka úlevy. Nejen úlevy. Melodie doteků zbavuje mysl minulosti i budoucnosti. Zastaví čas do věčného okamžiku splněné touhy. Pěšinou podél páteře běží silák, cítím tlak, jemnou bolest, co zahání bolest. Bubnování zní na koncích jednotlivých veršů. Kolik těch rukou má? Tohle přece nemůžou dokázat jen dvě ruce. Hedvábná pokrývka zahalí záda, odkryje se z nohou a hýždí. Když se dlaněmi dotýká nohou, kousnu se do rtů, abych se nerozesmála. Jsem na nohách, a hlavně na lýtkách příliš citlivá, lechtivá. Jeho ruce pomalu sjíždějí po mých nohách, po celé jejich délce, promasírují je, i chodidla. Kap, kap, horký olej stéká na hýžďové tváře. Hlavou mi prolítne - kolik toho z mých tajných zákoutí vidí. Ruce hladí měkké pozadí a já mám pocit, že se propadám skrz lůžko kamsi do hlubiny sladkých houpavých vod. Otoč se na záda … obracím se a nechávám přikrýt hedvábnou pokrývkou. Zavírám oči a nechávám se unášet do lahodných výšin v měkkých nadýchaných oblacích. Odkrývá pravou nohu a pokračuje v  masírování. Nepatrně pravou oddálí od levé a jeho horké ruce hladí a třou nožky od nártu, přes holeň, koleno stále výš až k tříslům. Odkrývá i druhou nohu a malinko ji odsune od středu. Neošidí ji od stejného masírování. Nevím, kdy a kam zmizela hedvábná pokrývka. Jeho oči vidí celé mé tělo, i jeho ruce se dívají. Jeho horké ruce se ho všude dotýkají a hladí. Hbité prsty projíždějí mezi lístky okvětními vroucí růžičky, vklouznou do hlubiny tajemné studánky. Dlaň, horká velká dlaň tlakem přejíždí pahorek a postupuje přes bříško k hrudi a prsům. Obkrouží levé ňadro a vrací se zpět. A znovu. Z pahorku k druhému ňadru. Malý výstupek, pod nímž se ukrývá epicentrum rozkoše, vysílá varovné signály. Otevřu prudce oči a … vidím jeho upřený pohled a usměvavou tvář. Jeho dlaň znovu tiskne pahorek a pomalu se posouvá vzhůru k srdci …

---

To je ta královská masáž? Ano. Říkala jsem si – škoda, že mu nemůžu nabídnout hezčí tělo … Máš krásné tělo.

---

Připadám si jako Kleopatra, jako královna, která dá své tělo … dá své tělo … jenom své touze?