Neptej se....

Zeptej se slunce,proč svítí a hřeje a dokáže donutit žít. Po jeho západu zní otázka „ Kde je ?“ V jeho paprscích chce každý být. Zeptej se větru, jak dokáže hladit a být vánkem laskavým. Kdo propadl lásce, tak verše mu šeptá stává se kritikem nestranným. Zeptej se vody, proč svým objetím hořící srdce ochladí. Svým proudem odnáší smutek i slzy. Kdo se jí odevzdá, toho nezradí. Ale prosím, neptej se proč Tě tolik miluji. Tolik slov na světě není. S Tebou čas utíká podstatně rychleji bez Tebe zbývá mi snění...