pevnost je dobyta

Jak vánek si pohrávám s konečky tvých vlasů. Má ruka klouže níž a níž Omámen vůní dávných časů, Sklouzne tam, kde obranou svoji povolíš.

Jako rytíř před hájenou tvrzí, stojím tu odvážný, možná i drzý. Ke zteči připravený, dobít pokladnici krásné ženy.

Konečky prstů po tvém těle běží k věžím, co tajemství tvé střeží. Už cítím to vzrušené chvění, po jejich dobití, pozice se změní.

Z těch věží, které bytelné se zdají, moje rty tvoji sílu sají. Na dolní bránu zaútočím směle, a ty zradíš sama sebe ve svém těle.

Hradby jsou ztečeny, brána už hoří. Sundávám přilbu, meč do pochvy nořím I když jsi prohrála, moc ti to sluší. Pro tohle vítězství jsem zaprodal duši.