Život II

Upravila se a šla zpět do víru oslav. Věděla, že chce aby byla upravená, krásná a žádoucí. Neuměla to, ale chtěl jí takovou a tak se snažila. Najednou jí obletovali, i ty co neznala, byla žádaná. Neuměla se moc přetvařovat, ale tak ráda tančila, hýbala se a dávala do toho vše. To jim imponovalo.
Moc toho spolu nepromluvili, byla tak kámoši a to se nehodí. Dala si panáka. Objednali flašku, Balantýnku, když má tu oslavu. Pila, nechutnalo jí to, ale otupovalo.
Pořád na to musela myslet. Opravdu je to takové? Vlastně nic příjemného necítila, jen ten pocit, že byla prostě jen využita, nebo zneužita? To přeci nemůže být pravda, tak to přeci není.
Moc nevnímala co se kolem ní děje. Všichni popíjeli a radovali se. Nuceně se usmívala, ale duchem dost nepřítomná. Čekala něco jiného? Asi ano, najednou se necítila jako princezna. Spíš jako odkopnutý pes, co nesplnil očekávání. Dala si panáka.
A pak to zaznělo. Pojďte dozadu, něco si užijem. Nechtělo se jí, ale jeden z kámošů ji táhnul do provozních prostorů. Moc se nebránila, myšlenky jí plně odváděly jinam. Nikdy jí neublížil, neměla důvod se bát.
„Tak ty si prej prkno a nejsi už panna?“ Koukala na něj vyjeveně. „Tak já tě vyzkouším“. Co blbneš? Sme kámoši, já sem jeho holka……..“No to jo, ale je nějaký nespokojený“. Ty vole, neblbni. „Drž a všechno bude v cajku“.
Nechápala, začala se bránit. Nebylo jí to nic platné. Přišli další dva a pevně jí drželi. Co jí byla najednou platná síla a mrštnost. Nikdo na ní nebral ohled. Byli pod parou a měli najednou možnost jí vrátit všechny ty rejpance a její drzost.
Byla bezmocná, vyčerpaná a zoufalá. Křičet nemělo smysl, nikdo by jí neslyšel. Jen se zmítala, ale i s tím po chvíli přestala, nemělo to smysl. Odevzdala se. Tělo se odevzdalo. Dokonce chvílema vypadalo, že se mu to líbí……Její tělo reagovalo. Ale její mysl byla zoufalá. Proč? Proč tohle všechno? Co udělala špatně? Neměla moc času na přemýšlení. Šukali jí jak o život, drž čubko, však tobě se to zalíbí. Jeden z nich jí vrazil čuráka do pusy, až po kořen. Dávila se, lapala po dechu. Nemohla nic, jen se snažila přežít. Ať tě ani nenapadne kousnout, pěkně kuř. Si čubka a ta nic jinýho nezaslouží. Šukali jí její odpaněnou kundu a pak i její anál. Když čubka, tak se vším všudy. Tak moc to bolelo. Neměla sílu se vzpírat, pak to bylo ještě horší. Cítila jak jí něco teče po stehnech, nechtěla vědět co. Jen čekala až to skončí, ale jako by to nemělo konce. Mysl se kam si vzdálila a pozorovala tělo z povzdálí.
Pak přišel on.“ Tak si tu takhle užíváš???“ Hrábnul jí mezi nohy. „ Tak tohle tě vzrušuje? Se mnou si byla suchá jak troud!“ Svlíknul kalhoty a vrazil jí čuráka do krvácející, bolavý kundy. „Ty malá štětko, takhle tě teď bude mrdat, když se ti to tak líbí“.
Už ani slzy jí netekly. Jen v očích pohasla ta vůle žít, ta chtivost po životě.

....a dál, příště…….