Co zrovna teď děláte...

Konečně mám chvíli klidu. Oběd se mi vaří na kamnech, děti s dědou vypadli ven na procházku a bobovat... Je tady krásně slunečno a venku to momentálně píše -4'C.

Musím přiznat,že se mi ulevilo. Obléct všechny tři děti,tak aby jim nebyla zima a zároveň to nesabotovaly,je nad mé chlapské síly. Když holkám neladí štrample s tričkem,je to problém,přestože ani jedno není venku pod oteplovačkama a bundou vidět... Synkovi je to jedno,hlavně když bude venku první a ukořistí boby s oběma brzdama...

Takže před chalupou je opět jekot,protože tentokrát jim nevadí,že jsou všechny boby modré ale jde o to,že ty dvoje mají ulomenou jednu brzdu...

Z hluboka se nadechnu a podívam se na ženu. "Opravdu nejdeš s námi?" zeptá se mě. "Ne lásko,musím navařit,abyste měli co jíst jak se vrátíte a i horký čaj na zahřatí..." odpovídám jí a políbím jí. Rychle zalezu do chalupy a beru láhev Magistra,naleju štamprli a podám jí své ženě. "To máš na nervy... Kdyby tady byla placatka,tak Ti ji naleju až po okraj..." říkám jí soustrastně. "Tak ale jak nám dorazí odpoledne zásoby,jdeš pro ně pod kopec ty.." odpovídá mí. "To víš,že zajdu..." usměju se na ni. Kopne štamprli a jde ven krotit děti. Zalezu do chalupy a kontroluju hrnce na plotně. Konečně ticho... Včera odjela švagrová se svymi třemi dětmi,manželem a psem. Je nás tady o polovinu méně a jde to kurevsky poznat. Šest dětí je mazec,zvláště těch našich. Do krmítka za oknem přiletěla první sýkorka co jsme tady. Asi i ona čekala až tady bude na chvíli klid...

Poslouchám praskání dřeva v kamnech a myslím na Vás... Co asi zrovna teď dělate... A jestli šukáte,tak jste mě nasrali! :-)))))

Fred