Větru, dešti a lásce neporučíš

,,Toužíme po těch, co mít nemůžeme a odmítáme ty, co o nás stojí,,

Ona jemu: ...nevím jak začít, nepíše se mi to lehce, věř mi. Hodně jsem o nás přemýšlela a musím Ti napsat, že se již nebudeme scházet. Víš, nefungovalo by to a trápila bych Tebe i sebe a to nechci. Jsi fajn chlap o tom není pochyb, Tvé řádky mi brali dech, nikdo a nikdy mi nic tak krásného nepsal a já, si je budu ještě dlouho pamatovat. Každé naše setkání, bylo veselé a milé, ale je tady, to hrozné...ale ! Není tam z mé strany to, co by tam správně mělo být a to je špatně. Nechci Ti ubližovat a prodlužovat to, co vím. Nebylo by to fér a zrovna Ty, si to nezasloužíš. Přeji Ti do dalšího života mnoho štěstí a snad, někdy potkáš tu pravou i když sama dobře vím, jak to není vůbec lehké. A pokud můžeš, promiň mi to...

On ji: ...dala si mi pěkně ledovou sprchu, avšak musím poznamenat, že jsem to za posledních pár dnů vycítil, že se poněkud z Tvé strany ochladilo. I když, je tedy po všem, přesto mi stojíš za to, abych Ti ještě napsal pár řádků. Velmi oceňuji, že si mi to dala na vědomí, je lepší vědět něco, než vůbec nic. A je pravda, že je to lepší ukončit dřív, než to nechat doběhnout, ještě do bolestivějších konců. Bohužel i když to něco mezi námi bylo velmi krátkou dobu, pro mě to není vůbec jednoduché. Přesto, že o sobě vlastně vůbec nic nevíme nebo jen velmi málo, stačilo to na to, abych se od první chvíle do Tebe zakoukal a prožil alespoň těch pár dní s pocitem, že Tě mám a za ně, Ti moc děkuju. Myslím, že Ty jsi to poznala hned, nemohl jsem to prostě utajit a taky jsem Ti napsal, jak s tím naložíš, že je na Tobě a tak se také stalo. Škoda, věčná škoda, že se mi to Tvé srdce nepodařilo získat, mohli jsme být třeba dobrý pár. Nuže, to je život a víc nemá cenu psát, když už nechceš číst, ani naslouchat a scházet se. Odpouštím Ti, nechávám Tě volně plynout do prostoru a odcházím do reality všedních dnů...

P.S. aby se kapitola řádně uzavřela, zasílám Ti ještě poslední dva blogy, které jsem inspirativně psal, směrem k Tvé maličkosti...

Ač velmi nerad, ale s pokorou sobě vlastní, musím přiznat, že tady jsem se svými city a pocity totálně selhal a tudíž kluci, jako Werther78 a topas1 měli bohužel, pravdivou jasnovideckou předpověď. Lítost není na místě, jen tímto zakončuji své poslední láskyplné blogy. Nicméně, vše je v pořádku a já jsem opět tam, kde předtím...