Blogy, které tady čtu

<!-- /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; marg in-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-siz e:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} h1 {mso-margin-top-alt:auto; margin-right:0cm ; mso-margin-bottom-alt:auto; margin-left:0cm; mso-pag ination:widow-orphan; mso-outline-level:1; font-size:24. 0pt; font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:595.3pt 841.9pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35. 4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} -->
Mě nutí k zamyšlení(k tomu asi slouží). Jsem překvapená jak některé ženy o sobě přemýšlejí.

Proč hledám baculku

Deezra píše, baculky čeká nějak hendikepovaný partner! Proč? Jsme snad méně cenné nebo nejsme schopné studovat? Vychovávat děti, milovat, obstarat domácnost…třeba psát knihy? Některé jsou slavné a úplně normální! Vlastně normálně nenormální. O normálních lidech pochybuji…každý jsme nějaký.

Holky kam na to chodíte?

Už to obléknout toto tělo by mělo býti oceněno...štíhlá na sebe hodí pytel a jde!!

To my se musíme ustrojit a hezky o sebe dbát a vědět se usmát a hlavně se mít sami rádi!!!Jak by jsme mohli čekat lásku někoho pokud se sami nenávidíme??

Krátký příběh z mého života…byla jsem už od dětství silná slovo tlustá nenávidím.

Pořád mě někdo někde v něčem omezoval! Chodila se mnou do třída kočka…ale hrozné nemehlo ani kozu nepřeskočila a kotoul stěží udělala…já s tím neměla problém, dělala jsem i salta a různé psí kusy…provaz, dokonce jsem tančila…do dnes moc ráda.

Jak jsem dospívala mindráky na sebe nedali dlouho čekat…a světe div se měli je i štíhlé!

Vydaly se a rozvedly, mají děti a rodiny a dnes jsou některé ještě silnější než já…chudák jejich manžel!!

Vzal si štíhlou kočku a má doma kolikrát zamindrákovanou nešťastnou nesouložící (a když tak jen po tmě) stárnoucí ženu.

Jeden čas se mi podařilo hodně zhubnout…to byla dřina a odříkaní a vlastně svět v pohybu, to ještě v pohodě šlo…byla jsem ne štíhlá, ale prý šikovná a čekala na štěstí….

Nepřišlo…a samo nikdy nepřijde jestli ke krásné štíhlé nebo jakkoli hendikepované, štěstí je totiž v nás!!!

Tak ho hledejme v sobě a tešme se z každého nového dne kdy můžeme chodit!! Vidět !

A třeba se radovat ze zdravých dětí …vnoučat…Šťastnými nás nikdo neudělá pokud mu to alespoň maličko nedovolíme!!