OTÁZKA DŮVĚRY

Otázka důvěry
Už je to dávno, bylo to ještě za studií na vysoké. Ona sice také studovala, ale na rozdíl od mého denního měla studium rozvolněné, protože neměla zdaleka tolik volného času. A kde že jsme se to vlastně potkali? Byl jednou jeden pánský podnik, kde se ona starala o uspokojení sexuálních tužeb pánů na úrovni a já jsem se staral, aby ona a všichni ostatní kdo zde pracovali, byly v bezpečí. Díky tomu jsme se seznámili a vzájemná upřímnost vedla ke vzniku příjemného pracovně-přátelského vztahu. Ne, opravdu nečekejte, že i když se živila tím, čím se živila, tak si to přenášela i do soukromí. Ono, když si koupíte nový byt ve velkoměstě a nemáte nikoho, kdo by vám přispěl do začátku, tak potřebujete mít nutně vysoký příjem na splátky a zároveň nákup dalších věcí. Proto její výběr “zaměstnání“, díky čemuž její intimní život dost strádal. Velice rychle jsem tak zjistil, že jí nejde o to najít dalšího chlapa, který by jí chtěl “vyšukat mozek z hlavy“, ale raději normálního kamaráda, se kterým může v klidu sem tam prohodit slovo, někam zajít, něco podniknout. Jasně, že jsem kolem sebe slyšel “ty vole, taková kočka. Tak co, už jsi s ní spal?“ A když byla moje odpověď NE, tak jsem buď kecal nebo jsem byl kretén.