Svatba

Ne, nebudu se ženit, tedy ne v blízké budoucnosti a i poté je tato možnost spíše v rovině teorie. Nicméně právě koukám na Melancholii od Triera a vybavují se mi vzpomínky z bratránkovy svatby. Už jsem o ní jeden blog psal a bylo to pro mě celkem utrpení. A to nejen proto, že jsem se tam nesměl s žádnou ženou sbližovat. Když na to tak koukám, nepřipadá mi to jako velký den lásky, ale spíš jako povinnost, organizovaná, technicky i časově skvěle připravená. A nejspíš ano, mám pocit, že si jí přejí vlastně ženy. Na muže je to moc sešněrované a žena chce být jeden den za hvězdu, proč ne. Jen si myslím, že k tomu není úplně potřeba svatba, protože jak na to koukám, to nikdy úplně skvěle nedopadne.

Dokonce mám pocit, že ve víru všech těch událostí, si novomanželé nemají možnost snad ani jednou pořádně spontánně zašukat. Tak o čem to potom je, kdy jindy bych mohl naplnit touhou svoji duši menšího či většího úchyláčka. Když už bych do toho šel, tak za předpokladu, že šaty nebudou z půjčovny, tak bych chtěl vlastní ženu ve svatebním aspoň jednou za měsíc, s plnou parádou. Když už se za to dalo takovejch peněz. Je to jako s jídelní soupravou, která je ve vitríně a nesmí se na ní šahat, protože jinde na zámku jí ukazují turistům. No ale my z ní v rodině jíme minimálně na vánoce. Chápu, že by se nevěstě nechtělo každej měsíc hubnout do šatů. Ale myslím, že značná část žen má váhu celkem stabilní stále. Minimálně by se aspoň hlídala, taková pojistka :-D

I jsem dokonce jednou bojoval s touhou zaskočit do nějakého svatebního obchodu a koketovat s místní slečnou nad myšlenkou, že by třeba po zavíračce na hodinku ty šaty nevyzkoušela, nicméně má drzost ještě nedosahuje takových proporcí a zůstalo vždy jen u té myšlenky. Vlastně když se nad tím zamyslím, tak nevím, jak by taková svatba měla být optimálně velká, zda někde třeba v krásné přírodě, jen jako piknik na dece, nebo pro pár nejbližších. Vlastně proto píšu tenhle blog, ne proto abych prezentoval své mrzké fantazie, ale abych načerpal zkušenosti od Vás. Tedy od těch, kteří tu svatbu zažili, muži i ženy, jaké to bylo, co si užili co ne a kdyby tu svatbu mohli mít znovu, co by bylo jinak? Budu moc rád, když všichni ženatí, vdaní a rozvedení budou maximálně upřímní.