Lovecká sezóna

Je sobota. Mám uklizeno, uvařeno, párkrát jsem se už stihla udělat svým novým kamarádem na baterky a protože po pár dnech konečně myslím mozkem a ne vagínou, zamyslela jsem se. Na vysvětlenou, zažívám znovuzrození vlastních hormonů po vysazení antikoncepce. Tady mě pochopí snad každá žena, co to někdy zažila. Vždycky mám pocit, že s antikoncepcí jsem v nějakém podivném útlumu. Ano, dala bych si říct, ale potřebovat sex? To co je za nemoc? No a pak ji vysadím a umírám. Chci to, hned, teď, tady a několikrát denně prosím. :D
Takže teď upřímně žiju pornem, obklopena použitými baterkami a jak se tak koukám i ztracenými obaly od kondomů. Chci totiž maso, silikon je sice podle výrobců příjemný na dotek, ale není to dost. Dokonce už sahám i do velmi starých "rezerv".
Například Valentýna (pro mě čtvrtek, pro vás je to určitější datum) jsem si užila s člověkem, kterého jsem viděla po 5 letech. Tehdy jsem tolik milovala jeho způsob líbání a jeho ruce v mých kalhotkách. Uměl být zároveň něžný a zároveň dostatečně drsný, tak abych měla v kalhotkách malé Niagary. Teď se ještě polepšil. Nechával mě prohrávat bitvu o to, kdo to nevydrží. Sem tam pohladil po stejně a sjel až ke tříslům, přitisknul se ke mně tak, abych cítila pomalu dmoucí se penis v jeho kalhotách. Výběr filmu mi taky nepomohl (když chceš holka vyhrávat, nepouštěj Nebezpečnou metodu). Netrvalo to dlouho, než jsem přitiskla velmi drsně svoje rty na ty jeho v potměšilém úsměvu a prohraná bitva spustila velkolepou válku s dlouhou předehrou. Ty jeho ruce, jeho ruce, které mě donutily stříkat během dvou minut.
Ale o tomhle jsem vůbec psát nechtěla, zase mám díky tomu chuť. Problém je, že já můžu mít. Můžu mít na lusknutí prstu, jenže jak je to jednoduchý, tak se mi do toho nechce. Prostě mě to nebaví. Vlastně ani nevím, jestli chci sex a nebo jen lovit a vyhrávat. Protože se vůbec nepoznávám. Říkala jsem si, že z podobných "hloupostí" už jsem vyrostla. Že mi stačí jedna jediná jistota, dostatečné uspokojení a budu šťastná. Jenže teď prostě nejsem. Takže místo toho, abych ležela ve vaně a chystala se na další sex, ležím v posteli, ťukám do klávesnice a přemýšlím, s kým by to nemuselo být tak jednoduchý. Vlastně se trošku cítím jako chlap a nejsem si jistá, jestli je to takhle správně nebo alespoň běžné.
Tak já jdu lovit nebo co.

Vaše věčně nadržená Ivy