Cesta ven ze snu

I já měl sen a vyprávěl jsem ho jednomu svatému muži. Zdálo se mi, že jsem šel do ráje a zpočátku tam se mnou šlo mnoho lidí. Jak na dálkový pochod do Prčic. Postupně ale, když jsem se ohlížel zpět, lidí kolem mne ubývalo, až jsem byl nakonec sám, který jsem přišel ke vchodu do rajské zahrady. Otevřel jsem kovanou bránu a šel po pěšince sypané žlutým pískem, až jsem přišel k fontáně, kde zpívaly proudy vody, vodotryskající na všechny strany. Na jejím okraji seděla nahá žena a usmívala se na mne celým svým krásným tělem. Chtěl jsem natáhnout ruku a dotknout se jí, ale probudil jsem se.
Svatý muž se na mne usmál a řekl mi: Ten, kdo vytrvá v cestě za svým snem, kdo se nenechá odradit cestou, která může být plná překážek i klopýtnutí, bude odměněn tím, že bude v ráji nejen ženského klína, ale hlavně v ráji jejího srdce.