Jaro je tu... ale jak začít?

No, tak dobře. Posledně jsem na sebe vyžvanil co mě napadlo a když už jsem začal, jsem rozhodnutý pokračovat. Člověka trochu zaskočí, když vyplodí první blog post, vykecá na sebe co ho napadne a on to fakt někdo čte. Karanténa (a nuda) je mrcha a lidi se evidentně nudí, když čtou každou blbost. :-)) No a co teď s tím? Ale když už, tak už - budu pokračovat...

Kdo není v obraze, tak zjednodušeně - přišlo na mě jaro, příroda je sviňa, začalo to tlačit v kalhotách a jakkoliv to někomu může být proti srsti, mám rád DS, chybí mi (už dlooouho) a já se rozhodl s tím něco udělat a najít protějšek.

Jenže jak začít? Už je to roky, co se hřeju v teple rodinného krbu a člověk tak nějak zapomene jak na to. Není to divný? Ve 33 jsem snad ještě mladej kluk. Kluci v mym věku loví v single vodách a já už zapomněl jak na to? No dobře... challenge accepted. Ale jo - ono to půjde. Jen to vzít po malých krůčcích. Začnu tím, že se oholím, zušlechtím a udělám ze sebe člověka. Teda on to nebyl zas tak malej krok - no vážně - práce z domova v době karantény si vybírá svou daň - ještě řekněte, že na vás ne.

No, tak jsem se oholil, umyl, učesal (všech 5 vlasů a každej pro jistotu dvakrát). Ještě, že ty těžce nabraný kila jsem začal shazovat už před víc jak měsícem a na zahradě se dá s rýčem a lopatou nabrat zpátky nějaká svalová hmota místo špeku - alespoň něco. Začínám zas vypadat víc jako slušnej mladej chlap než jako obtloustlej, zarostlej vágus. Hezounek ze mě asi nebude, ale tak alespoň přede mnou holky neutečou, ne? Tak jo - a vyrazíme... Ale, kurňa, kam??? Všechno zavřený, s rouškou na obličeji se flirtuje špatně a každý si hledí svého a hlavně aby se nikde moc neukazoval. Takže tudy cesta nevede. No, kdo umí, ten umí. Kdo neumí,... začne psát blog, aby se z toho vykecal. :-)) Ale tak jsem přece člověk inteligentní (to je teda trochu subjektivní, že?), tak to nějak vymyslím. Jenže inteligence ještě není záruka velké sociální obratnosti. Není to o tom, že bych seděl v koutě - jsem ten typ člověka, který je vidět a slyšet (možná až moc :-)), ale nikdy jsem nebyl mistr v oblbování holek - před lety se mi vryla do paměti hláška z jednoho nejmenovaného seriálu, která mou obratnost vystihuje: "I swear to God I am smart!". Kdo zná, vzpomene si, kdo nezná o nic zásadního nepřišel. :-)

No, takže venku to asi jen tak nepůjde a popravdě - ono to stejně nedává moc smysl. Šance, že člověk narazí na to, co hledá, není vysoká. Kamarádku, kterou bych ukecal taky po ruce nemám. Takže to bude muset jít jinak. Různé komunity (typu Amatéři) a jejich srazy a akce? Všechno zavřený a zrušený. Takže zbývá online. Jenže ono to není tak jednoduchý jak by si člověk na první dobrou představoval. Fakt už jsem mimo hru moc dlouho. Tak dlouho, že jsem si ani neuvědomil kolik se toho změnilo - seznamky / chaty / Badoo / Snapchat / Tinder / samozřejmě Amatéři - je toho strašná spousta, ale jak najít co hledám a zachovat při tom přiměřené soukromí? No, bude to boj. Ale jak že se to říká? S chutí do toho a půl je hotovo? Chuť je fakt velká, tak uvidíme jak to půjde... Snad bude co psát dál.

Jo a mimochodem - už jsem bohužel stihl zjistit, že ve 33 letech už zas tak mladej kluk nejsem :-D

P.S.: žádná z Amatérek se od posledně neozvala, což považuju za podvod na svoji osobu :-)) Takže všechny tipy kde hledat a najít - sem s nima! Teda ne sem, ale do zpráv :-)) Moje fantazie je veliká, ale nápadů není nikdy dost :-D