BDSM: Dávat, nebo přijímat?

(Odložím si sem text na tema "a v BDSM radši dáváte, nebo přijímáte?")

A já rád dávám. Rozkoš, bolest jako koření, aby rozkoš vynikla.
Asi jako když pro gril marinujete žebírka v medu... a pepři.
A toho pepře přidáte.
Protože ten med to dožene a bude to silná rozkoš, kterou byste nejradši zastavili... ale až za chvíli, teď ještě ne, teď si chceme ještě užívat.

Je to pro mne duchovní cesta... přesněji spíš cesta psychoanalytické introspekce.
Uvolnění smyslů.
Uvolnění strachů a přijetí sebe jako zajímavé osobnosti, ne poškozeného kusu s divnými sny.

Zajímavé osobnosti, tedy ne nutně skvělé nebo dokonalé, bezchybné... co si budem enalhávat, máme svoje brouky v hlavě, máme svoje blbosti, které opakujeme stále dokola... ale jsme zajímaví, přinejmenším pro někoho.
Nalhávat Junga někomu, kdo o sobě ví, že mu to tak úplně v životě nefunguje, to by bylo unfair.
Ale uznejte, že nikdo normální a duševně vyrovnaný a Probuzený se nepotřebuje nechat v latexu svázat a bičovat, nebo narazit na FuckingMachine a hodiny se nechat ojíždět, zatímco se na jeho orgasmy někdo z křesla dívá se sklenicí vína v ruce...
...my se navzájem POTŘEBUJEME, protože hledáme jiné cesty vesmírem, jako rostlinka, která klíčí a je jí naprosto jedno, kam ji vítr zavál.

Je to cesta rozvoje duše a naplnění jejího pnutí, tužeb -- kalokagathia, tántra, tak něco.
Mysl nemůže být uvolněná a svobodná, dokud má nenaplněné tužby. A ty tužby neovládáme, téměř všechny vznikly dříve, než-li jsme začali brát rozum.
Šamanská cesta utrpení.
Ikdyž drtivá většina z nás tím slovem frajersky označuje něco, nad čím by se šamani a i ty otlučenější subinky hezky zasmáli (-pro GremmarNazzi: ano, dnešní Čj dává přednost rodu posledního podmětu, ale já jsem vychován řídit se smíšeným rodem podmětu-).

Cesta dávání, dominance, je pro mne možností, jak uklidnit rozházenou subčí duši, jak dát sebejistotu a zadostiučinění holce, která v sobě má zmatky a pochybuje o sobě. Jak ji nechat nehlédnout na svoje démony tak, že si je zamiluje.
(Pro jednoduchost říkám "dominance", ale všichni... VŠECHNY, co mne znáte, víte, že já jsem takovej "smluvní dominant" -- smluvili jsme se, že mne baví tahle role, tak si ji teď užijeme, ale když ti to bude doopravdy nepříjemný, řekneš! Jasný? :-D )

Nemám rád otrokáře.
Respektuju je, nebrojím proti nim... no, dobrá, na té ReverzPárty jsem málem vyburcoval povstání za zpěvů internacionály, ale to se nepočítá, to byla přeci jenom sranda a mýmu zadku se nic stát nemohlo :-D
Akorát je nemám rád.
A nikdy otrokyním nevysvětluju, že jako subinky by se měly lépe -- protože to fakt nevím a pochybuju o tom.
Akorát nemám rád otrokáře, protože (z mého pohledu) zadupávají do země tu květinu, která se snaží drát se ke Slunci a neví kudy.
A podle mne je DOM od toho, aby jí pomohl najít půdu pro kořeny a aby ji nasměroval ke Slunci způsobem, o kterém si myslí, že je pro ni nejvhodnější.
Amen.
*sF* 5/2020