Intimní blízkost umožňuje daleko více se otevřít vzájemně.
Najednou mizí naše společenské statusy, protože člověk je nahý.
A tedy sám za sebe.
Pokud se člověk svlékne donaha – nepoznáš, jestli je řemeslník nebo generální ředitel.
Poznáš na člověku vzdělání – když promluví, péči o svou osobu, tělo.
To ano.
Nahý člověk se nemůže ohánět svými společenskými „berličkami“.
A proto je víc opravdový.
Může se víc svobodně vyjádřit.
A taky si může víc užívat, když je to takové poloanonymní.
Pro mne je to Jarda, Pepík, Pavel a ne PhDr., ing. CSc, Mgr., MUDr. ... apod.
Člověk někdy chce utéci od svých společenských rolí alespoň na chvíli do nějaké anonymity, větší svobody.
Nechat se masírovat, jemně dotýkat, roztírat olejíček a nechat si sahat tam, kde je to pro většinu lidí, které kolem sebe má – tabu.
Směju se při představě:
„Smím Vám pomačkat kuličky, pane GENERÁLNÍ?“.... :-)))))))))))
Každý zatouží být někdy anonymním Jirkou nebo Mirkem.
A vypnout hlavu.
Nechat jen tělo, ať si užívá své odevzdání do jiných rukou.
Být jen docela obyčejný ČLOVĚK.
A to se mi na tom líbí – že se lidi najednou stávají sami sebou a přestávají hrát ty role. Někdy vnucené, někdy dobrovolně přijaté.