Očima gentlemana ....

Ty vole ta je dobrá! „Slečno, stoupněte si přede mě, stejně toho máte málo“ (na narvanej košík v obchodě). Jo to je prdelka, pěkně vyšpulená a jak se hezky ohýbá když vykládá to zboží na pult. Hmmm, to je pecka. Za těch pět minut navíc, co v tý frontě strávim kvůli chlebu to stojí. Co taky doma se starou? Aspoň se juknu na pořádnou prdelku a neposlouchám furt blbý kecy. A ty kozy? To je lahoda. To měla moje Máňa před třiceti lety. Jo, kde jsou ty časy. Teď je z ní protivná stará bréca.

„Nechcete pomoct s tím nákupem? Zdá se, že to máte těžký“ mohla by mě aspoň vykouřit, svině jedna, když už v tý frontě stojim tak dlouho a ona neumí vyťukat PIN. Fakt chce? Ta ho tam chce, to nebude jenom kuřba a jak se krásně usmívá? To je jasný, tu dnes zmrdám. No jo no, Máňa si na chleba bude muset chvilku počkat, ale jelikož mi měsíc nedala, nebude to trvat tak dlouho.

Se táhnu kilák se stokilovym nákupem a ona mě nepozve ani na kafe? Kunda jedna zasraná, to to nemohla říct dřív? Kdo se má s tim tahat. Do píči, mě zejtra budou bolet záda. Já jsem takovej debil. A Máňa mě doma zabije, to bude zase hádka.

Zpátky to vemu radši busem, něco by mělo jet. Do prdele, to je zase narvaný. A co tady dělá ta tlustá kunda s tim kočárkem? Co si pořizuje haranty když nemá ani na auto? Zase to budu živit ze svých daní. A tady ta stoletá kráva si myslí co? Že jí snad pustim sednout? Ať si ty dvě zastávky počká, stejně nemá do hrobu daleko.

„Máňo moje milovaná, tam byla fronta, to bys nevěřila … A ještě mě nějaká debilní kráva předběhla“

„A kde máš ten chleba ty debile?“