Shodit či neshodit...

... to je otázka...

Přišlo jaro, oteplení, pro pány jistě velmi pozitivní záležitost pro kochání se odhalenými těly žen. Ale mám dilema. Což bych nebyla já.

Vzhledem k tomu, že nemám pro koho bych se udržovala v přijatelném stavu. A ano, pro můj dobrý pocit, odmítám cokoliv dělat. Zkrátka jsem si zvykla, že je ze mne lesana, přírodní žena. To pohodlí, že nemusím řešit, zda je holítko v provozuschopném stavu, je pro mne k nezaplacení.

Stejně mám ve zvyku se odívat do tmavých pytloidních, neforemných oděvů. V sukni a šatech mne nejspíš uvidíte jednou za uherský rok. Tak nemusím řešit, jestli mi támhle trčí nějaký ten porost a ochlupení.

Jenže...otepluje se a umírat v dlouhých gatích se mi nechce. Tak co včil? Na lesanu jsem si zvykla, je to pohodlné. Úspora času, financí, náplastí.

Když vyjdu mezi lid, hraji soukromou hru na nenápadnost. Když neslyším žádné blbé poznámky na můj vzhled, vyhrála jsem. Takže chtě nechtě nejspíš po holítku sáhnu, abych "nevystupovala" z řady svým porostem na mých sexy lýtkách. Naštěstí zbytek těla neodhaluji, tak je to jedno.

Tož holení a šuku zdar...