Donašeč

Bylo, nebylo. Bylo. V jedné vesničce před více než sto lety, kde bylo registrováno mnoho lidí různého věku, pohlaví a zaměření. Mezi nimi i Pepek Vyskoč, který moc rozumu nepobral, ale stále se snažil všem podlézat a dělat zajímavým se svými smyšlenými historkami.

Povětšinou je vyprávěl u místního koloniálu, kde se scházeli místní na kus řeči. Zrovna plamenně vyprávěl, jak za ním přišla Fanka z prasečáku s tím, zda by jí opravil rozbitou valchu. Samozřejmě Fanko, není problém. A tak povídal, jak valchu opravil a skončilo to tím, že se na něj Fanka vrhla a on za celou noc rozmrdal kundu tak, že ráno nemohla chodit a vepři kvičeli hladem. Osazenstvo koloniálu mu decentně říkalo, ať si nevymýšlí, že je to přitažené za vlasy. Pepek samozřejmě oponoval, že je všechno pravda. To už nevydržel Švejk a povídá mu, ty Josef, o tobě každý ví, že jseš impotent a neumíš si ani vyhonit ocas, tak nás ušetři těch keců.

To se Pepkovi nelíbilo, a tak šel na úřad. Pane vachmajstr, vy jste taková hlava, udělejte něco se Švejkem, roznáší o mně pomluvy. Ouřada mu povídá, že to není tak hrozné. Ale Pepek oponuje tím, jak vachmajstrovi donáší a dělá, co potřebuje. Ten si povzdechne a říká, no jo, tak dobře. A ty zameč, vyskoč a zavři za sebou zvenčí.

Švejk se zrovna chystal na pokec ke koloniálu, ale nešla mu otevřít branka. Najednou si všiml nápisu Domácí vězení. Říká si, za co? No nic, napíšu na úřad. Napsal vachmajstrovi, co se děje, že nic neudělal a musí trčet doma. Další den přišla odpověď, že byl obviněn z nactiutrhání Pepka Vyskoče, a že má za trest zaracha. Švejk si od plic zanadával, ale napsal vachmajstrovi omluvný dopis s tím, že všeho lituje a polepší se.

Za pár dní jde opět Švejk ke koloniálu, stoupne si opodál a poslouchá Pepka. Ten se naparuje a vypráví, jak šuká místní krasavici posluhovačku Anču. Jak jí dělá jeden orgasmus za druhým a ona z uspokojení až brečí, a jak by s ním chtěla dítě, že je dokonalej chlap.

Švejk si povzdechne, jde k Pepkovi a povídá mu: Ty Josef, co jsem ti řekl minule platí, ale opakovat to nebudu. Nestojíš mi za to, abych se kvůli tobě nemohl bavit s ostatními. Sebral se a se vytyčenou hlavou si šel koupit pivo a prohodit pár slov se známými.

Myslíte si, přátelé, že by mohl být tento příběh zasazen i do dnešní doby?