Ve starých řeckých bájích byl Prométheus přikován ke skále na věky věků za to, že dal lidem oheň. Lidé si pak na jeho počest vyměňovali prsteny jako symbol okovů.
Prsteníček má představovat element země a je prý jako jediný prst spojený přímo se srdcem. V našich zemích si na něj lidé navlékají snubní prsteny, když cítí, že se chtějí usadit, ukotvit, uzemnit se. Je zvykem na levou ruku. Dříve, když žena ovdověla, přendala ho na pravou ruku. Dávala tak najevo, že je sama, ale není připravena, drží smutek za zesnulého manžela.
V dnešní době je míň tradičních svateb a nemívají už takový význam. Myslím tím, že třeba navlékne prsten jen žena nebo si vymění náramky, řetízek s plackou a věnováním. Taky málo manželů nosí snubáky. Je jedno jestli to vadí při práci v rukavicích instalatérovi nebo chirurgovi a nechtějí ho stále sundavat a zase nandavat, ale když ho tedy mají, když ho chlapi používáte, vy milovníci PRSTění, zajímalo by mě ...
Stalo se někomu z vás, že se prsten (jakýkoli - snubní, pečetní, metalový, pán prstenů) šťávami nadržené, uspokojované manželky, partnerky, milenky při tom uvolnil a zůstal tam ?
Mně ne, měla jsem muže bez prstenů.