Po relativně dlouhém zkouškovém období, jsem konečně našel zase čas a otevřel jsem svůj starý účet na amatérech. Kombinovat fyzicky náročnou práci a studovat dálkově je podstatně náročnější než jsem si myslel. Dravost z prvního ročníku vyprchala a přehouplo se to v cosi - přežít třetí semestr a snad to nějak doklepu. Nepotřebuji další titul, ten už mám, ale moje neutuchající životní potřeba se v čemkoliv zdokonalovat a zlepšovat je prostě neutěšitelná. Nesnáším, když něco mám dělat a nejsem v tom nejlepší. Konečně tedy projíždím nové inzeráty, kde se točí pár stejných věcí dokola, žádná zajímavá nabídka snad v žádné kategorii, člověk projede pár hledá jeho, ona hledá jeho, on hledá jeho, bla bla bla, všude jen peníze, rychlý mrd, trapnost a nulová gramatika. Když už někdo má alba, tak to stojí za nic - asi jako moje.
Najednou koukám, že mi přijde zpráva, je jiná než ostatní, trochu temná. Nahoře je psáno pozvánka do nové soukromé školy University od Submission. Dokonce prý nabízejí různé obory a mají spoustu volitelných předmětů "na míru" každému a nespočet společenských událostí. Říkám si, proč tomu nedat šanci, stejně to nejspíše bude zase nějaká úplná blbost. Pošlu odpověď, že mám zájem a po pár minutách mi přijde pozvánka na pohovor. Den otevřených dveří prý už byl, no nedokážu si ten den představit, ale musela to být asi pěkná divočina. Pohovor je naplánovaný na příští čtvrtek, to ale nemám čas, takže hned žádám o přesunutí termínu - to úplně není nejlepší úvod. Přijde strohá zpráva: Dobře, můžete přijít dneska od 16:00 nebo počkat na další semestr. Huh, sakra, teď čas mám, ale chce se mi někam do centra jezdit? Stejně je to jen pohovor, nic víc, řekneme si něco a když to bude dobrý, tak mě vezmou. Je to přeci jen soukromá škola a ty v Česku stejně za nic nestojí. Obléknu se a razím novým zážitkům, dorazím k velké budově v centru. Na zvonku nic, nikde nikdo. Koukám zpátky do zpráv na amatérech a je tam poslané číslo. Zavolám na něj a ozve se hluboký hlas: "Počkej, ještě tu někoho mám." No, ok, přeci jen to bylo asi na rychle, chodím tam a zpátky, venku je docela zima. Po půl hodině přijde vyšší, robustnější muž. Jen si mne prohlédne a říká: "No tak pojď". Pronesl to s téměř nulovým zájmem. Vyjedeme výtahem, jdeme dlouhou chodbou. Otevře mi dveře do své kanceláře a já se vzrůstající nejistotou vcházím dovnitř. "Támhle si sedni" slyším a koukám na dřevěnou židli bez opěrky. Nestíhám se ani moc rozhlédnout kolem, kde co pořádně je. Je to takový kabinet zaházený milionem různých věcí, spoustu knih, vedle černý gauč, nějaké nepopsané krabice a pár polomrtvých kytek v květináči. Na stole je monitor, pár papírů a nějaký proutek. Za stůl se mezitím usadil ten muž co mě přivedl a chvíli si mne prohlíží, pak kouká do těch papírů co má na stole a pronese: "No, tak asi začneme." Z šuplíku vyndá složku a krabičku. Z krabičky vyndá luxusní propisku, a začne nadpisovat složku. Říká: "Tvé jméno? Kde bydlíš? Kolik ti je let? Kolik sexuálních partnerů jsi měl?" Trochu sem se zarazil, ale moc jich stejně nebylo, tak odpovídám dál. Při tom se trochu nakláním a snažím se kouknout, jaké další otázky nás čekají. Vidím tam výška, váha, délka přirození, doba zadržení dechu, dávicí reflex, práh bolesti, safe word... a dalších x řádků. Po chvíli základních údajů položí propisku. Říká: "Jsem děkan, pro tebe pan děkan. Tady máš online test, ten vyplníš a ukáže nám to tvojí orientaci at víme v procentech." Většinu věcí už ode mne stejně zjistil a napsal do složky, ale asi to chce mít potvrzené. Během vyplňování dotazníku si tam děkan furt něco psal do mobilu a občas do různých složek. Po chvíli říkám: "Mám to." Děkan nereaguje. Chvíli na něj koukám a říkám znovu: "aaaa, mám to?" Děkan pořád nic. Usměju se a říkám: "Pane děkane, mám to vyplněné". Děkan pomalu zvedne hlavu a kývne. Vezme mi tablet a začne výsledky přepisovat do složky. Po chvíli to má a začne mi popisovat co bude dál následovat. Vypráví o vzniku univerzity a jak se rozrostla o xy pedagogů, kteří mají různé znalosti, zkušenosti a odbornosti v různých hrátkách. Dle testů je mu jasné, že jediná možná cesta je pro mne vybrat si submisivní zaměření. Vypráví, že skládat zkoušky není lehké a může to být i finančně náročné a že 3 roky jsou přeci jen dlouhá doba. Spoustu předmětů se sice dá vyučovat online, ale můžou mít náročnější průběh a prý si je tolik neužiju. Potom se dostaneme na erotické hračky, jestli nějaké mám a jak často je používám. V děkanátu jich jsou prý plné krabice - ale to až jindy. I přes mojí kladnou odpověď mi bylo doporučeno si do prvního semestru zapsat si předmět úvod do erotických hraček. Konečně se dostáváme k předmětům, to mě hodně zajímá. V rámci prvního semestru je povinných 5 předmětů a doporučené jsou 2-3 volitelné. První povinný předmět se nazývá Pozice. Děkan popisuje, že tenhle předmět vyučuje on sám a že patří k jeho oblíbeným. V rámci předmětu je zapotřebí se naučit přes 30 pozic. Některé jsou lehké, třeba stát hlavou ke zdi a mít ruce nad hlavou, klečet a mít ruce podél těla, být na čtyřech a tak dále. Jsou tam ale i peprnější pozice, třeba být ve svíčce, být ohnutý přes stůl a rukama si dávat půlky od sebe a nebo mít nohy za hlavou v leže tak, aby můj penis byl nad mojí pusou. Pozice se trénují k dokonalosti a student si je musí pamatovat dle názvů a nebo pokynů rukou. Druhý předmět je Serving, zde se jedná o to být někomu nápomocný. Tenhle předmět vyučuje pár kolem čtyřicítky, jedná se obecně o posluhování, včetně domácích prací, masáží, podávání gelu při hrátkách, držení tabletu nebo kapesníků. Zde děkan zmiňuje, že i on už párkrát vyučoval tento předmět. Třetím předmětem je Shopping: V rámci předmětu se domluví schůzka s učitelem a vyberou se erotické hračky za 5-8 tisíc. Může se jednat prakticky o cokoliv, co se dá sehnat na sexshopech, ale může se tam započítat i oblečení, které schválí vyučující. Čtvrtým předmětem je Role play. Zde děkan zmiňuje vhodnost těchto dvou předmětů v jednou semestru, že je dobré si nakoupit nějaké vhodné vybavení v rámci předmětu shopping a přinést ho do předmětu Role play. Jelikož sem na submisivním zaměření, tak to děkan vidí na nějaký kostým jeptišky nebo studentky, jelikož mi vyšlo při dotazníku i vysoké procento Bi zaměření a sissy i pet play. Nějaký anální ocásek, maska, chastity Cage, dilda. Nic z toho se prý v budoucím učení neztratí. Zároveň prý není kam pospíchat. Pátý a poslední povinný předmět je úvod do spankingu, opět vyučuje děkan. Prý má k tomu občas i pomocníky. Jedná se o výchovné rány na zadek, ať už rukou nebo rákoskou, důtkou, knížkou nebo čímkoli co je zrovna po ruce. Předměty se dají různě kombinovat a v rámci učení pozic, když mi to moc nepůjde, můžu dostat nařezáno. Zatím předměty zní dost dobře, první semestr by měl být procházka růžovým sadem. Teď se jen rozhodnout jaký další volitelný předmět si zapíši. Hodně mě tam zaujal sissygasm 1-3. Jedná se o předmět, kdy je důležitá kontrola erekce a následného orgasmu. Když učitel louskne, tak student musí dostat erekci bez použití pomůcek a aniž by se nějak dotýkal penisu. Platí to i obráceně, když péro tvrdě stojí, tak má student úkol ho rychle zkrotit. Trénuje se to pomocí ledu a závaží na koulích, spanku a dalších bolestných podnětů. Je to předmět na několik semestrů a když si ho zapíši potřetí, tak je zkouška skládána před více lidmi a student musí dosáhnout orgasmu tak, že jej někdo šuká do zadku a jemu při tom vyteče mrdka ven aniž by si ho nějak honil. Po odsouhlasení všech předmětů mi děkan pogratuluje a ptá se, zda můžeme hned začít s další procedurou.
Trochu se začínám chvět a jsem nervózní, ale taky pořádně nadržený a péro mi v kalhotech už dlouho tlačí. Říkám, že ještě mám nějaký volný čas, tak proč ne. Děkan ukáže na složku a říká: "Ještě je tam dost nevyplněných věcí." Přikývnu a čekám co bude. Poručí mi se svléknout se do naha, že uděláme nějaké fotky a něco změříme. Pomalu se svlékám a děkan mezitím připravuje metr a váhu. Jsem už úplně nahý a rychle si chci sednout za stůl, aby děkanovi nic nedošlo, ani se na mne nepodívá a říká: "Tak pojď sem a na váhu." Stojím uprostřed místnosti a kryju si penis. Děkan zapisuje váhu - 85kg to docela jde, mumlá si. Teď čelem ke zdi a ruce za hlavu, poručí si. Najednou slyším jak cvakl polaroid. Jde ke mě a začne měřit výšku. Opět si to jde zapsat. "Teď se otoč, uděláme fotku zepředu." Pomalu se otáčím. Děkan se jen směje a říká: "Ty ruce zase nahoru." Péro mi míří přímo na něj. Jen se ozve cvak a už dává fotku ke složce. Pak jde blíž, vyfotí mi péro z několika úhlů, pak zadek, a několik dalších fotek. Péro mám furt tvrdý a zároveň mi začíná být i trochu zima, takže mám pěkně tvrdý bradavky. "Pojď ke mě" řekne děkan. Zvedám se z nějaké pozice na gauči, a jdu ke stolu. Děkan vezme metr a začne mi přeměřovat velikost údu. Pak šířku u kořene, v prostředku a přes žalud. Jde o opravdu důkladné měření a vše se měří několikrát a na milimetry. Pak mi začne prohrabávat koule, ani se nějak nezeptal. Různě za ně tahá a mačká. Pak si opět vezme propisku a něco si zapíše. Vidím jak děkan sahá do šuplíku a vyndává kroužek na koule. Nasadí mi jej a utáhne ho imbusem, kroužek má takové očko, na to začne nandavat provaz. "Teď běž támhle" poručí si a já jdu opět k gauči. Tam vyndá závaží a začne ho dávat na provaz. Přeměřuje, jak mi koule klesají s každou další váhou. Během pár gramů to začne pěkně tahat a bolet. Po několika minutách mi bolestí klesne erekce, ale děkan dál přidává. Po dalších pár minutách to nevydržím a bolestí si kleknu, aby závaží nebylo ve vzduchu. Děkan nic neříká, zapíše vše do desek a udělá fotku. Pak ze mne sundá kroužek. Bože to je úleva. Chvíli se vzpamatovávám na zemi. Děkan je u stolu a přemýšlí. Pak řekne: "Tak hele, semestr už pro většinu studentů začal a máme co dohánět. Já to dělám tak, že chci, aby každý předmět měl minimálně 5 konzultací. Takže bych klidně začal s výukou hned. Co ty na to?" V kleče zvedám hlavu a nevím moc co říct. Už jsem tu snad dvě hodiny a mám toho fakt dost. Děkan kouká trochu naštvaně a trochu hruběji pronese: "Tak co, chceš být sub děvka nebo ne?" Pokývnu nejistě hlavou. "Dobře" řekne děkan a začne se svlékat. Trochu se divím, nejsem si jistý, zda jsem si asi před hodinou něco takového zapisoval.
Děkan už je skoro nahý a začne rozkazovat: "Začneme tě učit ty nejzákladnější pozice a posluhu. Prostě spojíme dva předměty v jeden. Stoupni si do pozice očekávání" Jde o pozici, kdy má sub lehce nohy od sebe, stojí rovně a ruce má za zády do pravého úhlu. Ruka se vždy drží opačného loktu. Děkan si stoupne a začne s proutkem chodit okolo mne. Různě mi dává rány přes lýtka, zadek i ruce a říká co zlepšit. Péro mi začíná zase tvrdnout. Takhle trénujeme dalších pět pozic, na čtyři - tu děláme často, musí být hodně vystrčený zadek a musí být vidět na "díru". Pozice x v leže, kdy mám nohy i ruce od sebe - s různými lehkými úpravami. Kdy si třeba musím dávat půlky od sebe. Poslední je v kleče, sedím si na patách a kolena mám hodně od sebe, takže mi je pěkně vidět na péro. Děkan furt chodí kolem a vše pozoruje a zapisuje si. Po téměr 40 minutové drilu se začínám pomaleji zvedat a přesouvat z pozice do pozice. Už mě taky pálí lýtka, stehna a ruce od neustálých švihanců proutkem, nejsou nijak silné, ale je jich už hodně. "Teď přejdeme k posluze," pronese děkan jde si sednout za stůl na křeslo a začne zapínat porno. Nabídnu svůj placený účet na Kink. "Tak zapínej, schválně jestli se trefíš do mého vkusu." Děkan si začne pomalu honit jeho péro. Asi jsem ho ještě ani moc nepopsal, ale až teď mám víc času se na to monstrum více podívat. Má pořádný péro a to ani nestojí, je dost široký. Přes tělo vedou dvě velké žíly. Narozdíl ode mne má předkožku, která zakrývá celý žalud. Koule jsou tak velké, že se nemůžou vejít do dlaně. Visí několik centimetrů pod pérem a pomalu se pohupují tam a zpět. Jsem úplně nahý, péro už tak napůl stojí a začnou mě bolet koule z toho, jak jsem několik dní nestříkal, Stojím u stolu, opírám se lokty a hledám dobrý péčko pro děkana, on si to vyloženě užívá. Pomalu si ho honí a levou rukou mi pomalu jezdí po zadku. "Pojď sedni si zatím na klín." Sedám si mu na levé koleno, Hned vedle mé nohy je jeho péro. "Tohle si pěkně užiji, ty ani nevíš co všechno tě ještě čeká" říká mi. "Tohle vypadá dobře" řekne a zpozorní u videa na monitoru. Na hlavní fotce je mladý kluk s roubíkem v puse, má obojek a kolíčky na bradavkách. V zadku má psí ocásek a za ním stojí dva chlapi, jeden drží obojek a druhý ovladač od elektrošoků. Zároveň má kluk péro zamčené v chastity. Uf, tohle chce? No dobře, máte to tam. Zapnu video a čekám co bude. Děkan si poručí pozici, jsem k němu namířený zadkem na čtyřech. Nevím co se moc děje, jen občas slyším cvaknout gel. Pěkně to tam mlaská ale musím mít hlavu rovně a před sebe. Občas si poručí, aby dal půlky od sebe, trochu si dráždil díru nebo hejbal zadkem tak, aby mi lítaly koule sem a tam, jindy si mám dát pár na zadek. Po pár minutách přijde rozkaz se otočit a být v kleče s nohama od sebe. Ve chvíli kdy se otáčím vidím děkana poprvé s erekcí. To monstrum má přes 20 cm, obrovský žalud, přes který jezdí předkožka tam a zpět. Koule už nejsou tak povislé, ale furt obří. "Ruce nahoru a drž." Do jedné ruky dostanu gel a do druhé proutek a pár kolíčků. "Ne, že ti to spadne! Otevři pořádně pusu a vyplázni jazyk." V chvíli kdy to udělám mi začne do pusy cpát takový černý vibrátor. Obejmu ho rty a lehce držím i zuby. Děkan ho zapne, vibruje jen konec co kouká ven z pusy. Od rtů má tak 6 centimetrů, pár centimetrů mám v puse. "Na uzdičku" poručí si děkan. Pomalu se přibližuji s vibrátorem v puse k jeho údu a začnu mu vibrující špičkou jezdit po uzdičce. Děkan vypadá spokojeně, vezme si proutek a začne mě trochu mrskat po zádech. Výš, níž, doleva, víc zatlač, dolů až pod koule a zase pomalu nahoru až ke špičce žaludu. "Teď na bradavky". Musím se trocu zvednout z kleče a jde to ztuha, nakloním se k bradavkám a začnu jezdit kolem nich. Na břichu zabitím špičku péra, zvednu oči a děkan se jen směje a pronese: "To nevadí. Pokračuj." Celou dobu mám na hlavě latexovou kuklu, už od první fotky. Má vykrojenou pusu a na masce jsou umělé červené rty a otvor na oči. Děkan sáhne do dalšího šuplíku a dává mi obojek. Pořádně ho utáhne, až se mi trochu hůř dýchá. Pak si poručí abych po místnosti chodil jako pejsek a háže mi takový dildo po pokoji, vždy ho poslušně přinesu a vrátím mu ho. Přitom si furt honí ocas. Pak zase říká jaké pozice mám dělat a buzeruje mě na každém detailu. Po chvíli mě zase pošle k židli do kleku. On hledá něco v krabici a pak s tím jde za mnou. Je to nějaký masturbátor. "Na, podrž to. Dej tam gel. Zapni to a dej mi to na péro." Poroučí a já vše plním. Děkan se uvelebí do křesla a já mu na péru držím masturbátor, různě to vibruje, saje, škube to a bliká. Děkan si to hodně užívá. Kouká na mě pořádně nadrženýma očima a střídavě kouká na mne a na gauč. "Víš ty co? Trochu se posuneme. Základem správného sloužení je vydržet všechno co chce tvůj pán. Lehni si na břicho na gauč a dej nohy od sebe." Udělám jak řekne, jsem už docela unavený a péro mám takové povislé, což je podle děkana dobře, přece nejde o mé uspokojení během hrátek. Na nohy mi cvakne kovové pouta a připoutá mi je ke gauči. K obojku mi cvakne karabinku s řetězem a tu natáhne co nejdál, takže jsem natáhlý od krku až k nohám co to jde. Má to opravdu vyměřené. Ruce mám za zády, ale pro jistotu mi i na ně dá policejní pouta, do dlaní mi dá masturbár. Tenhle je průhledný, ze silikonu a dá se jím jít skrz. Má jen pár centimetrů, takže na děkanovo péro to stačit nemůže. Děkan si na mě vleze a řekne, že si chce trochu zapřirážet. Cvakne gel a cítím jak to láduje do masturbátoru, spousta gelu mi skončí i na zadku. Děkan chce, aby to simulovalo co nejvíc pravé mrdání. Pak zasune péro dovnitř a začne přirážet. Různě se opírá o moje záda, občas mě chytí lehce za krk. Pak přendá masturbátor mezi moje nohy a já jej musím stehny držet. Při tom si mám držet půlky od sebe, aby viděl na tu mou "kundičku". Po pár minutách vždy dává další gel, už jsme od toho celý upatlaný. Jak mi přiráží do masturbátoru a dá se jít skrz, tak občas péro projede až k mým koulím. Opět mi začne tvrdou péro a ja na něm ležím a každým přírazem ho dřu o gauč, takže mám pocit, že se možná udělám. Děkan už začíná pořádně vzdychat a přiráží opravdu tvrdě. Jsem s toho celého nadržený a tak si řeknu, že bych mohl začít vzdychat, třeba ho to bude brát a udělá se rychleji. Očividně to zabírá. Děkan si víc a víc přenáší váhu na mě, váží přes 100 kilo a tak mám co dělat, abych se nadechl vždycky když se trochu oddálí, aby mohl přirazit o to víc. Sáhne pro masturbátor a dá ho pryč ze stehen. Pak cvakne gel a poručí si, ať dám půlky co nejdál od sebe. Tyvole, vždyť mě ještě nikdo nemrdal, to snad neudělá, ne? Nevím jestli mám něco říct nebo ne. Prsty mi roztírá gel po dírce a řekne" : "Teď ti hezky nastříkám prdel a záda, tak doufám, že jsi připravený." Péro si opatrně položí mezi půlky a jezdí tam a zpátky. Nedokážu si představit, jak by to do mě chtěl celý narvat, protože to péro jede od žaludu až po kořen po mém zadku několik vteřin. Furt si říkám, že už musí skončit a ono jede dál. Špulím zadek nahoru a vzdychám do přírazů. Péro jezdí po zadku, občas mi s ním naplácá. Už to nebude dlouho trvat. Levou rukou mě chytne pod krkem a pravou mi strčí pod břicho k péru. Přenese na mne většinu váhy a jezdí co to jde. Už vzdychá co to dá a najednou začne mumlat: "Jo ty děvko, pořádně žer mou děkanskou mrdku". Nekončící dávky teplého spermatu mi lítají od zadku až na ramena. Měl jsem co dělat, abych se taky neudělal. Děkan si chvilku odpočine a pak se začne zvedat. "Čekej jak jsi." Děkan přinese lihovku a foťák. Přes půlky mi píše dnešní datum a moje jméno. Nafotí svou mrdku na mém zadku. Pak mi dá ještě 25 ran přes zadek, že sme tomu spankingu moc nedali, ale dostanu to hned zítra jako domácí úkol. Pak mne odpoutá a sundá všechny okovy, obojek i masku. Podá mi ručník a poručí si, abych nejdřív otřel jeho péro a až pak můžu začít utírat sebe. Z péra mi tečou kapky na zem. Děkan je evidentně spokojený. Jde se obléct. Prý pro dnešek stačilo. Zakáže mi, abych si na to péro hrabal a že se nesmím do zítra vystříkat. Prý mi přijde zpráva s úkolem. Během toho co děkan zase něco zapisuje se otřu a obleču. Děkan mi podává ruku a říká, tak nějak příští týden buď se mnou a nebo s madam T. Pár, který vyučuje je prý na dovolené, ale můžu dorazit klidně znovu k děkanovi. "Pro dnešek všechno, ven snad trefíš. Měj se." Děkan to pronesl, jakoby to dělal několikrát denně. Cítím se neskutečně zneužitě, ale vlastně to bylo všechno dost bezkontaktní. Ve velkých uvozovkách. Sice mi přeměřil péro a prohmatal koule, ale to dělá i doktor. Při jeho uspokojování jsme se dotkli spíše omylem a až na posledních pár vteřin, kdy si třel svoje péro o můj zadek k ničemu nešlo. I tak se cítím jak největší děvka. Jdu rychle na tramvaj a ani se neohlížím. Mrdka mi usychá na zadku, přeci jen ten ručník neotřel vše. Musím si doma umýt tu lihovku ze zadku, snad to půjde.