Výchova lištičky

Z mého pohledu jsou lištičky velmi hravá stvoření s velkou fantazií. Pokud se chovateli podaří lištičku přitáhnout blíže a zaujmout ji natolik, že se pohladit nechá, je důležité nepolevit ve snažení avšak ani to ne přehnat...

Pomalým pohybem přiblížíme lištičce k čumáčku naši ruku, aby si zvykla na chovatelům pach... Při zachování klidného ducha a trpělivosti je i tento, kolikrát opomíjený detail, velmi důležitý v navázání společného spojení. Lištička vycítí, zda je v bezpečí. A pokud svůj čumáček natáhne blíže, je to cesta správným směrem...

Velmi klidným, pomalým, ale také sebevědomým pohybem špičkou jednoho prstu pohladíme lištičku jemně po tváři.... Směrem od čumáčku, k pravému oušku, nad ouškem, za ouškem, dolů na krček a opět zpět na tvářičku pod brázdičkou... Lištička, pokud svolí až k tomuto gestu, je téměř jistě ta, kterou chovatel hledá celý život. Cítíme, že lištička naklání svou hlavičku k prstu chovatele a sama povzbuzuje tento kontakt...

V tuto chvíli lištičce nenabízíme pamlsek, ale pouze jí podporujeme v jejím klidu, rozpoložení a touze po dalším dotyku... Pamlsek má ještě chvíli čas... Nutno vytvořiti spojení založené na osobním kontaktu... Ne na odměnách...

Lištičky jsou vždy tak hodné a ochotné, jak často a ochotně se o ně majitel stará a čichrá jim kožich do huňata... Čím více tam skáče elektřina, tím více lištička poskakuje a pánovi oddaně rajtuje pod ručkami...