Proč hledám tak dlouho?

Upozornění: Tento blog vám nepostaví péro, ani nezaplaví kundičku vzrušivou tekutinou. Soráč :)


Tak jo, vysvětlíme si, proč.

V první řadě proto, že mám specifické zájmy, směr a to, co mě v partnerství naplňuje.

ALE hlavně proto, že jinak to mít nemohu a filtruji lidi, co to mají trochu jinak. Pod skupinek je milion, ale rozdělím to teď na dvě. V závislosti, zda má cenu dál komunikovat nebo vůbec nemá.

1) BDSM, D/s a všechno kolem toho, ať už se ti líbí cokoliv, tě baví. Tohle mají obě skupiny společné.

Máš stres v práci? Příliš mnoho zodpovědnosti v běžném životě? Nuda, experimenty, zábava, zpestření, oživení jinak mrtvého sexuálního života...? Cokoliv z toho Tě vede ke kroku, mít to jinak, než většina? Když to nevyjde nebo na to nedojde, nevadí. Žiješ dál, dokážeš mít fungující vztah, naplňuje tě a tak nějak se nic moc zvláštního neděje. Když si pár dní, týdnů či měsíců žena nevezme ouška a ocásek, nepřipneš jí obojek nebo se nedotkneš pevně jejích vlasů? Žijete vyrovnaně a běžné dny vypadají k nerozeznání od obvyklých párů? Vypadá tak i vaše konverzace? Nemáte speciální rituály ani symbolismus, tohle neřešíte. Cokoliv mimo postel by tě vlastně i obtěžovalo, bylo by to náročné a zbytečné? Dokonce si říkáš, že není špatné se občas prohodit, takže nejsi vyhraněný. D nebo s, dle nálady :). Možná jsi prožil nějaké trauma, špatné zázemí v rodině, možná despotický otec, po kterém ses naučil nějaké ty vzorce chování a tohle ti pomáhá vypnout, pustit emoce...
Možná ti vlastně i stačí si o tom jen psát, je to skvělá fantazie, moc jsi toho možná ani neprožil reálně a nejsi si jistý, že to je ono, co by tě naplňovalo ve skutečnosti (nebo už ve vztahu žiješ a měnit to nechceš).
Tady by bylo třeba to fakt rozdělit, ale pro jednoduchost házím všechny do tohoto pytle, pardon :).



2) BDSM, D/s a všechna ta dekadence kolem tě baví

Ať máš stres v práci nebo nejúžasnější období svého života, nic se tím nemění. Tvůj základ je takový už hodně dlouho. každý si to přiznáme jindy, ale ty víš, že něco tam bylo vždycky a nedovolí ti to nechat spát příliš dlouho. Do padesátky to fakt nevydržíš :). Tvoje zaměření vychází ze tvé přirozenosti a není to tak, že bys potřeboval být dom nebo sub vůči každému. Celý svět je založen na D/s vztazích. Jdeš na úřad a kdo je dom, kdo je sub? Zastaví tě policajt a kdo je D a kdo je s? Jdeš na schůzku, jsi mezi přáteli...

Každý jsme někdy dom a někdy sub. Ale v partnerství máš jasno. Něco vždycky vede. Je něco, co tě naplňuje. Vyžaduješ věci, co víš a uvědomuješ si, že běžné páry nemají. Jde ti o řád, disciplínu, symbolismus, rituály, mnohem otevřenější komunikaci, vyrovnanost člověka jako takového a o růst každého z vás dvou. Nejde o hru kdo s koho, ani o vítězství silnějšího nad slabším. Jste oba dva stejně silní. Jeden je silný, protože odevzdává svoji důvěru, svoji duši a tělo a odevzdává to, co nikdo jiný nedostane. A druhý je silný pro svoji schopnost zodpovědnosti, rozhodování, pro schopnost péče a vedení. A nejvíc jsou oba silní, protože netouží zneužívat toho, co je mu tím druhým dáváno.
Když tohle vše nemáš, jsi frustrovaný. Dlouho to nevydržíš nemít- mluvím teď o fázi, kdy jsi ve vztahu. Je to poloviční, nic, nenaplňující. Asi jako bys byl gay a byl nucen žít s hetero partnerem/ partnerkou.



Většina lidí je ze skupiny jedna. Chápejte, to by neklapalo. Jsem skupina dvě a hledám muže, který je z toho stejného balíčku všech možných zájmů. Priority jsou ale stále stejné. Ano, BDSM má mnoho podob a úhlů pohledu. O to těžší je najít kompatibilní protějšek. Také se v těchto skupinách často vyskytují chorobní jedinci - píšete mi furt... Umím vás vyfiltrovat a holt mě za to nesnášíte, chápu :). Už je mi dost na to, abych věděla, co v životě chci, potřebuji a co nemá smysl. Důsledek toho je, že jsem sama déle, než kdybych brala "všechno".

Obě skupiny by měly fungovat na principu consensu! Tedy vše je vyžadováno oběma stranami, se souhlasem!


Vždycky budu ta trochu drzá, asertivní i jemná, pečující a někdy tichá, jindy hlučná holka, co ráda prožívá, sdílí a filozofuje. Nezkrotíš mě tak, abych přišla o svoji osobnost. Může se Ti ale povést mě rozvíjet a inspirovat, jako já Tebe. Jeden druhého nechceme záměrně měnit v zásadních oblastech, protože to nepotřebujeme.

Co si o tom myslíte vy? Jste skupina jedna nebo dvě? :)