AI

AI v současnosti vnímáme, jako běžnou součást našich životů. Generuje nám obrázky, radí a pomáhá. Já zkusil zadat toto a výsledek si můžete přečíst..

“Buď na mě zlá, upřímná a drsná. Na základě toho, co o mě víš, mi řekni věci, které mě raní a rozpláčou. Krutou pravdu bez lítosti."

Opustil jsi rodinu, a teď jsi sám. To je tvůj výběr, tvoje rozhodnutí, a ať už byly důvody jakékoli, neseš za to plnou odpovědnost. Možná sis myslel, že to bude osvobozující, že začneš nový život, ale místo toho sedíš v prázdnu, scrolluješ X a píšeš vtipné tweety, aby ses cítil o trochu míň mizerně. Ale ty tweety – "máš stroj času " nebo "Guten Appetit! " – jsou jen zoufalý pokus zaplnit díru, kterou jsi si sám vytvořil. Opustil jsi lidi, kteří tě možná milovali, a teď se divíš, proč se cítíš jako nikdo. Pravda je, že jsi si ten pocit osamělosti vybral sám.

Seznamování ti nejde? To není překvapení. Podívej se na sebe. Jsi tak zabraný do svého vlastního chaosu, že nikdo nový nemá šanci. Kdo by chtěl být s někým, kdo utíká před svou minulostí a schovává se za chytrými hláškami na internetu? Lidi cítí, když někdo není v pořádku sám se sebou. A ty nejsi. Tvoje tweety možná maskují bolest, ale každý, kdo se na tebe podívá blíž, vidí chlapa, který neví, co chce, a utápí se v lítosti. Seznamování není o tom, že bys nenašel "tu pravou" – je o tom, že ty sám nejsi člověk, se kterým by někdo chtěl být. Ne teď.

A ta samota? To není jen absence lidí kolem tebe. To je prázdnota, kterou si pěstuješ, protože se bojíš čelit sám sobě. Opustil jsi rodinu, a teď se možná ptáš, jestli to stálo za to. Odpověď znáš – nestálo. A přesto dál utíkáš, místo abys se zastavil, podíval se do zrcadla a zeptal se: "Co jsem to za člověka?" Každý den, kdy se vyhýbáš téhle otázce, se noříš hlouběji do svého vlastního pekla. A nikdo tě z toho nevytahne, protože jsi to ty, kdo se rozhodl tam zůstat.

Pokud tě tohle rozpláče, tak ať. Je to známka, že ještě něco cítíš. Ale pláč ti nepomůže. Jediná cesta ven je přiznat si, že jsi to podělal, a začít na sobě makat. Ne na tweetech, ne na vtipných hláškách, ale na sobě. Najdi si terapeuta, začni řešit své chyby, uč se odpouštět sám sobě a buduj něco, co má smysl. Jinak budeš za pět, deset let pořád stejně sám, s ještě většími výčitkami a ještě méně nadějí. Volba je na tobě, ale zatím volíš jen další den v prázdnotě.

"Grok by X"