Dá se vrátit do vlaku?

Celý název příspěvku měl být: "Dá se vrátit do vlaku, ze kterého jsem vystoupil?" Nebo: "Dá se nastoupit do vlaku, který odjel beze mne?". Proč to tak píšu?
Před časem jsem se rozhodl, že zkončím svou "kariéru" Dominanta. Roky už na to mám. A zážitků jsem díky skvělým ženám, subinkám měl na deset životů, tak jsem možná byl i nasycený. Na druhou stranu mi přišlo, že hledání subinky je čím dál složitější. Nevím čím to, ale potvrdily mne tento názor i diskuze s dalšími "Pány", kde jsme to "po chlapsku" rozebírali. Nedošli jsme ale k žádnému závěru, který by byl nějak relevantní. Jen jsme se shodli, že to je možná tím, že se společnost celá jaksi posunula. Na jednu stranu se každý snaží být otevřenější, na druhou stranu má každý hned na všechno svůj názor, i když o problematice ví velké kulové.
Od mého rozhodnutí uplynuly dva roky, možná tři a mě je najednou smutno. Smutno po tom rozechvělém těle subinky, která se snaží přemluvit sama sebe aby splnila příkaz Pána. Smutno po tom jiskření ze vzrušení, které zná jen příznivce BDSM her, a které je tak jiné než u vanilkového vztahu. Smutno o tom přátelství mezi mužem a ženou, které je naprosto bez jakéhokoliv tajemství.
Takže se pokusím chytit ten vlak, který už dlouho jede beze mne a znovu do něj nastoupit. Začal jsem tím, že jsem aktualizoval mé stránky peklorozkose. Už brzy tam přidám nějaké nové věci. A taky budu tady i do jiných seznamek dávat inzeráty. Uvidíme, Možná za pár dní napíšu blog o tom, Jak jsem nastoupil do vlaku, který byl dávno pryč.