Stáli těsně u sebe, nemluvili. Nevěděli, co dál říct, v tu chvíli slova došla. Dívali se jeden na druhého, pátravě, hledali nějaký záchytný bod. Objal ji, potřeboval cítit její blízkost. Byla ráda, že to udělal, doufala v to. Objetí se prodlužovalo, ani jeden se nechtěl pustit. Měl pocit, že ho k sobě přitiskla o trochu víc. Instinktivně ji políbil na vlasy, sklouzl pusou na tvář. Zachvěla se. Nepokračoval, nechtěl nic pokazit. Vteřiny míjely, stále se nepouštěli. Přišlo mu, že se mu třesou ruce, a trochu mu brní stehna. Vzápětí si uvědomil, že se netřese sám, že jsou to oba. Oddálil se od ní, podívali se na sebe. Beze slova se zmáčkli, silně. Velice silně. Bez mrknutí oka téměř instinktivně couvli k hraně stolu. S pohledem, upřeným vzájemně do očí, si vyrazili naproti svými klíny. Aniž by hnula brvou, rozepla mu kalhoty, sáhla do trenek, a vytáhla mu ho ven. Dvakrát zapumpovala rukou, a byl jako kámen. Opřel ji, nadzvedla se. Jedním pohybem jí stáhl legíny i s kalhotkami ke kolenům, která zvedla nahoru, a lýtka opřela o jeho boky. Nebylo to pohodlné ani pro jednoho, ale v tu chvíli to nevnímali. Chytil ji za zadeček, a zatlačil proti ní. Ucítila na kundičce jeho k prasknutí nalitý žalud, a zatočila se jí hlava. Vtlačil ho do ní, ale jen tak, aby ho její pochva olízla a spolka, nepokračoval dál. Přerývaně dýchali, točil se jim svět. Jednou rukou se přechytla, a pomalu si ho vtláčela do sebe celého. Cítili každičký milimetr, a že bylo co cítit. Drtili jeden druhého, jejich klíny se rozhodly hrát přetlačovanou. Jakmile v ní byl celý, oba jako na povel ztuhli. V duchu volala všechny svaté, a on by jí je jednoho po druhém přivedl osobně. Na chvíli zavřeli oči, v uších jim tepalo, pot na čelech zastudil. Podívali se na sebe znova. "Mrdej mě, jak kdybychom měli za chvíli umřít!", spíš poprosila, než rozkázala. Rozpoutala se přirážecí smršť. Zakousli se do sebe ústy, jazyky jim pátraly snad až v krku, hlouběji, a ještě o něco dál. Mačkali se jako smyslů zbavení, přirážel jí zadek proti svému klínu, cítil, jak mu její šťáva teče až na koule, a šla mu hlava kolem z pomyšlení, že ji později pořádně vylíže, zatímco ona mu ho bude kouřit zase tak parádně, jako dřív. Divočili čím dál víc, hrozilo, že spadnou, ale nevnímali to, svět neexistoval. "Dělej, chci to zaráz!", vyhekla. On odpovědět nemohl, nestačil mu dech. Cítil, že se začíná nekontrolovaně zmítat, a ze všech sil přirážel. Kochal se pohledem na ni, přišla mu neskutečně krásná, dnes ještě víc, než kdy jindy. Vyjekla, oči se jí protočily, zmítání nabralo na intenzitě. Dvakrát ještě přirazil, prohnul se, vyhekl, a stříkal. Klouzal v ní, z ptáka mu střílelo, cukalo v podbřišku, nedokázal udržet oči otevřené, cukalo mu i v nich. Zapotáceli se, klesli na nedaleký gauč, ona na něm, on stále v ní. Přitisknutí jeden ke druhému oddychovali, a věděli, že to dnes nebylo naposled...
