Chata v lese 2

2024. ápr. 4. · 1 129 nézetek karellion

Madam mě obcházela jako tygřice. Užívala si toho, že jsem čekal, na švihnutí bičíkem. Třásl jsem se a čekal kdy to přijde. Přišlo to přesná rána přistála na mém zadku. Štíplo to a já poslušně začal počítat „jedna“. Všechny ozdoby, co jsem mě na sobě se rozhoupaly a já nevědět co mě dráždí víc. Koule mučené zavěšeným závažím nebo svorky na bradavkách. Přišla další rána, už o něco silnější. Pálila mě a já se prohnul jako luk. Potom přicházely další rány a můj jazyk se ocitl v jednom ohni. Když jsem jich napočítal patnáct má Paní přešla přede mne a její bičík začal tancovat na mých stehnech, které se během okamžiku změnili v rozžhavený kus masa. Ani jsem nestíhal počítat jak rychle a svižně na ně dopadaly rány mé paní. Stopy po nich byly vidět i ve světle plápolajícího ohně a já už skoro nic necítil. Jen beznaděj a odevzdání do rukou mé mučitelky. Najednou se v její ruce objevil nádherný lesklý nůž. Začala špičkou jezdit po celém mém těle. Sem tam někdy přitlačila na špičku a ten chladný kov se zakusoval do mého těla. Odevzdaně jsem čekal na každé bodnutí a doufal, že nebude tlačit víc. Po výprasku jsem neměl už žádnou sílu vzdorovat a doufal jsem, že si má Madam už těchto hrátek užila a nechá mě chvíli odpočinout. Měl jsem toho už dost. Zlomený, vyčerpaný a odevzdaný každému rozkazu své paní. Když si patřičně pohrála s nožem na mém nahém těle tak přišlo vysvobození. Odřízla nožem provazy, které mě držely ruce a já došlápl na zem a veškerá váha závaží zavěšená na mých koulích zmizela. Závaží dopadlo na zem a já si dnes poprvé oddychnul od toho příšerného tahu. Pak osvobodila mé nohy a já dřepěl s oddaným výrazem ve tváři a čekající na další rozkazy. „Běž se utřít, na verandu“ zazněl její příkaz. Pomalu jsem se tedy zvednul a znovu zatížil své zmučené koule. Cesta na verandu byla nekonečná, ale došel jsem na ni a utřel si své zmučené tělo. Ručník drásal mou kůži a každý dotek byl, jako by po mě lezli červení mravenci. Madam se na mě dívala a pak konečně odřízla závaží mučící mé citlivé koule. Děkuji Madam zaznělo přiškrceně z mých úst a oddechl jsem si. Pojď za mnou. Otevřela dveře a já se sklopenou hlavou za ní vstoupil do chatky. Nebylo v ní nic vidět. Jen silueta mé paní se v šeru rýsovala přede mnou a já ji slepě následoval. Najednou místnost zalilo světlo a já v setrvačnosti málem vrazil do mé paní. Zastavil jsem se a světlo oslňovalo mé oči. Než jsem se stačil vůbec rozkoukat Madam mě chytla za bradavky a ostře se ozvala. Jak to že neklečíš ty zmrzlá svině. Tlak na bradavkách by obrovský, a to mě donutilo spadnout na kolena. Cítil jsem omamující vůni mé trýznitelky. Cítil jsem, jak voní její bujné kozy a pižmo z její mokré kundy mě dráždilo všechny mé póry k nepříčetnosti. Ty sis už dnes užil dost teď jsem na řadě já, řekla. Sedla si do pohodlného červeným suknem pokrytého křesla a dala mi na obdiv ten svůj květ rozkoše. Připlazil jsem se k ní po čtyřech a začal olizovat její nožky. Holou kůži, kterou nezakrýval žádný kousek oděvu. Pomalu všude kde se naskytovala její holá kůže jsem čistil svým jazykem. Postupoval jsem pomalu po kůži výš a výš. Blížil jsem se k její kundě, ale Madam mě rukou zadržela, ještě ne zmrde a sundala si své nádherné červené střevíce. Zvedla nohy a křikla „lízej čubko“. Sklonil jsem se níž a začal se věnovat nožkám. Olizoval každý prst zvlášť, sál je jak malé mimino prsy. Když byla spokojená s první nohou přistrčila mi druhou. Cítil jsem se jako pes olizující nohy svému pánovi. Ponížený a nadržený jak čubka u boudy. Cucal jsem dál ty hebké prstíky a snažil se čím dál víc. Zmrde, na co mám ještě čekat, to budeš lízat jen mé nohy? Chytila mě za vlasy a přitáhla mou hlavu do jejího mokrého klína. Než jsem se stačil probrat, tak jsem měl celou hubu zmáčenou o kundy. Byla tak mokrá, jako by si právě ulevila. Její poštěvák stál jak malý ocas. Já ho sál, pysky lízal jako smyslů zbavený a jazykem vjížděl do rozevření díry mé paní. Čím víc jsem se snažil tím víc tekly její šťávy ven. Dusil jsem se, ale slízával všechno, co vyteklo ven. Nebýt jejího zásahu snad by mě ta její kunda utopila. Dělej chci cítit tvou ruku. Zvednul jsem se a pomalu chtěl strčit do její píči dva prsty, ale to nestačilo. Byla tak hladová, nadržená. Přidal jsem další prst, ale i ten tam zaplul jak loď do přístavu. Zkroutil jsem tedy celou dlaň a vrazil jí ji tam celou a začal tam jezdit jakou píst v motoru. Nahoru dolů a dál. Byla mokrá, nadržená a roztoužená dosáhnout svého. Její dech se zrychloval, ruce drtily její kozy a já neúprosně vrážel svou pěst do její kundy. Pak se to stalo. Začala se třást, křičet na celou chatu a z její kundy na mě stříkaly její šťávy rozkoše. Celý zmáčený jsem spadnul k jejím nohám a sledoval, jak se uklidňuje z prožité rozkoše. Byl jsem rozlámaný a snad i trochu uspokojený z toho, že si to tak užila a doufal jsem, že snad dnes konečně uvolním ten tlak, co jsem měl v koulích. Madam se probouzela z agónie a já ji sledoval z podlahy, jako věrný pes. Co čumíš čubku, očisti ten bordel, co jsi tu udělal. Namáhavě jsem se zvednul a začal čistit svou paní. Každou kapičku její šťávy. Všude kam jsem dosáhl. Když byla celá očištěná vrhnul jsem se jí k nohám a slízával vše co bylo na zemi. Když jsem byl hotov sednul jsem si na paty a čekal, jestli je má paní spokojená. Madam se protáhla jako kočka. Ukázala svá vzrušením naběhlá ňadra, projela si rukou po mokré, zbytnělé kundě a upřela pohled na mě. Co s tebou čubko? Dneska už nic. Jsem utahaná a nemám už chuť na tebe. Snad příště už budeš hodnější, aby sis zasloužila něco víc. Běž se umýt a vypadni. Už tě dneska nebudu potřebovat.