Štědrovečerní nevěra zanedbané manželky

Výstražný tón pračky dvakrát pronikavě zapípal a ohlásil ukončení pracího cyklu. Adéla si spěšně prodrbala vlhké vlasy ručníkem a vklouzla do tmavého tílka se špagetovými ramínky a kalhotek s leopardím vzorem, které se jí nepříjemně zařezávaly do širokých boků. Podřepla u pračky a vylezl jí z nich skoro celý zadek, písmeno M vyražené na pomačkané, roztřepené visačce na zadním švu už dávno neodkazovalo na její aktuální velikost, oblékla si je z pouhé nutnosti, jiné prostě neměla. V předvánočním shonu bylo těžké stíhat pracovní nasazení, které šlo před koncem roku klasicky do vývrtky, péči o manžela, čerstvě dospělou dceru a osamělou matku. Rychle naskládala prádlo do předem připraveného koše a položila ho na pračku. Pohledem zabloudila do zrcadla a na chvíli se zastavila. Na okamžik se nemohla zbavit pocitu, že jí ve tváři přibylo snad milion nových vrásek, peroxidový přeliv ostře kontrastoval s tmavým obočím a velkýma tmavě hnědýma očima, spokojená byla snad jen se svým zářivě bílým chrupem a plnými rty, které uměla našpulit do svůdného úsměvu a přitom na sebe spiklenecky mrkla. Poté sjela pohledem níž a úsměv zase zmizel. Pod tenkou látkou vytahaného tílka, které nosila zásadně jen na doma, se rýsovala velká, mírně pokleslá prsa, nepřirozeně napnuté kalhotky se marně snažily obemknout její macatý zadek a přitom rozdělovaly boky na dvě nesouměrné poloviny. Sáhla za sebe a vytáhla si je z rýhy mezi půlkami, co nevidět bude muset začít smažit řízky, ačkoliv tento rok jich nemusí dělat tolik. Vyšla z koupelny s napěchovaným košem a pokradmu nakoukla do obýváku, odkud se ozýval tlumený zvuk puštěné televize a uviděla spícího Luboše ležícího na zádech s brýlemi na nose a zhasnutým mobilem položeným na hrudníku. Když pověsila prádlo a přihnala se do kuchyně, kde si začala chystat věci na přípravu štědrovečerní večeře, opřela se oběma pažemi o kuchyňskou linku a se zničeným vydechnutím si přeměřila skoro prázdný sáček se strouhankou. Hodiny v kuchyni ukazovaly něco po půl páté. "To ještě stihnu," pomyslela si a vzápětí vyrazila do chodby.

Jednačtyřicetiletá Adéla byla obětavá, pracovala v zákaznickém servisu a pro svou dceru Petru i manžela Luboše by udělala všechno na světě, přestože jejich manželství procházelo mírnou krizí, která se s odchodem jejich jediné dcery ještě prohloubila. Petra trávila Štědrý večer se svým přítelem, před měsícem si spolu vzali podnájem a Adéla z ní měla radost. Luboš už méně, ale společně ho zpracovaly a on nakonec s tichým nesouhlasem musel dceři bydlení povolit. Byl o necelých deset let starší než Adéla, když se ve dvaadvaceti rozhodla udělat si řidičák, jezdil s ní jako instruktor a od první chvíle na ni udělal dojem, zejména svým klidným hlasem a velkýma rukama, které se často přesouvaly na její nahá stehna vykukující zpod džínové minisukně. Jednoho letního večera jí to udělal v zatáčce u lesíka, a když se matce ve slabé chvilce a čtvrtém měsíci těhotenství s pláčem svěřila, namířila si to přímo k němu domů a ztropila scénu. Zanedlouho poté se vzali. Letos mu koupila měkký dárek, věděla, jak moc je miloval, ale poslední dobou neměla čas ani náladu něco vymýšlet. I stromek musela nastrojit sama. Nevěnoval se jí, dělali to mechanicky a jednou za čas a ona z toho nic neměla, protože byl většinou hned hotový.

V ložnici vklouzla do zbrusu nových legín, které si včera po cestě domů z práce koupila ve výprodeji a zabalila se do krátkého kabátku s kožešinovým límcem a páskem na přezku. Večerka na rohu ulice bude mít ještě určitě otevřeno, Vietnamci byli spolehliví jako málokdo. Cestou z ložnice ještě nahlédla do obýváku, Luboš pravidelně oddechoval s rukama nataženýma podél těla a s hlavou otočenou k opěradlu gauče, před zrcadlem na chodbě si rukou prohrábla ofinu, vlasy už měla skoro suché a rty si přetřela růžovou rtěnkou. Pak popadla svazek klíčů a potichu se vytratila z bytu. Nemýlila se, ušmudlaná výloha s červeně zářícím neonovým nápisem "OTEVŘENO" byla vidět už od vstupních dveří domu. Rychle k ní pospíchala a po pár krocích si nervózně zabloudila rukou k zadku a snažila se vyprostit kalhotky z rýhy mezi půlkami, ale přes těsné legíny to bylo skoro nemožné, takže po chvíli rezignovala a raději přidala do kroku. Studený vítr jí vmetl volné prameny vlasů do tváře, když se opřela do dveří večerky a přivítal ji stísněný prostor rozdělený několika regály na uzounké uličky, v nichž se tísnilo pár nakupujících se stejně zoufalým výrazem jako měla na tváři ona. Věděla, že pečivo najde až ve druhé místnosti vedle regálu s krmivem pro domácí mazlíčky a vítězoslavně se usmála, když její pohled padl na kostku strouhanky vtěsnanou do papírového obalu. Popadla ji, zaplatila a vyrazila na cestu zpět. Na tramvajové zastávce šlehla pohledem přes světelnou tabuli a s potěšením zjistila, že má ještě stále dostatek času. Když překonala vchodové dveře od domu, začala cupitat do schodů a přitom hledala v kapse klíče od bytu. Škoda, že jí to nikdo nezměřil, určitě trhla světový rekord. "Promiňte, nerad Vás zdržuju, ale měla byste minutku?" Znala ten hlas a stačila si vybavit jeho majitele dřív, než se ohlédla přes rameno. Otočila se k němu čelem a rozpačitě se ošila, ruku se strouhankou ukryla za zády a s tázavým výrazem k němu předsunula bradu. "Přejete si?" hlesla zadýchaně a upřela na něj zvědavé oči.

Vlastně o něm nic nevěděla, sotva se tu párkrát potkali a pozdravili na schodech, ale to ani nemusela, úplně stačilo, jak ten muž vypadal. Byl vysoký, s ostře řezanými rysy ve tváři, pod tričkem se mu rýsoval mohutný hrudník a pevné břicho, elegantní upnuté kalhoty s tmavým koženým páskem a lesklou přezkou mu na vypracovaných stehnech mohly skoro prasknout, jak byla objemná a klenutá. "Nezlobte se," usmál se, "chtěl bych si obalit kapra a zjistil jsem, že nemám strouhanku." Vypadal o něco starší než ona, ale ne o moc a jeho téměř chlapecký šarm ji ve vteřině odzbrojil. Pomalu zvedla ruku s papírovou kostkou, kterou křečovitě svírala v dlani a ukázala mu ji. Znovu se usmál a kývl hlavou do otevřených dveří za sebou. Váhala jen krátký okamžik, než vešla dovnitř, rychle si zula boty a vyklouzla z těsného kabátku. Náhle si uvědomila, že je oblečená pouze po domácku a nervózně k muži zvedla oči. S neskrývaným zájmem okukoval tmavé tílko, pod kterým se rýsovala její prsa nezpevněná košíčky podprsenky a přitom dlouze vydechl nosem. "Omlouvám se, " špitla Adéla nervózně, "kdybych věděla, že půjdu k někomu na návštěvu, dala bych si víc záležet." Pomalu přešel do její těsné blízkosti, rozpačitě k němu vzhlédla a očima přejela po široké linii jeho ramen. "Jste jenom ženská, která na sebe nemá moc času, že?" Adéla trhavě vydechla, když ucítila jeho ruce na svých bocích. O několik okamžiků později, kdy se k ní sklonil a poprvé se navzájem letmo dotkli rty, se kostka strouhanky s žuchnutím poroučela na podlahu. Neodpověděla, ani nemohla. V tu chvíli ho měla plná ústa a v jeho náručí byla unášena někam do útrob bytu.

Adéla si ani nestačila všimnout, jak se před ním ocitla nahá, v hlavě jí hučelo prožívaným vzrušením a časovou tísní. Tílko ji ve vteřině opustilo, a když podřepla u mužova rozkroku, kalhotky se jí samy svezly pod zadek. Rychle si je stáhla ke kotníkům a odhodila za sebe. Za prostornými okny obývacího pokoje už se zvolna stmívalo, ale pořád v něm bylo dost světla na to, aby si ji mohl dokonale prohlédnout. Její bledá kůže zářila v pološeru jako žárovka. Měla velká prsa s koláči světle hnědých dvorců, pas přecházel v široké boky a kyprá stehna, nad hladce vyholeným klínem se vyjímal měkounký faldík. "Já jsem Matěj," zašeptal, když k němu přistoupila, svlékla mu tričko přes hlavu, uvolnila poklopec kalhot a posadila se na paty u jeho rozkroku. "Těší mě, Adéla," špitla. Jeho klacek se jí napínal k ústům a několikrát sebou jemně zaškubal, když po něm přejela vlhkými rty a vtáhla ho do pusy. Absence předkožky ji příjemně překvapila, od půli se rozšiřoval, a poté opět svažoval k fialovému žaludu a toužila ho co nejdřív ucítit v sobě. Ještě chvíli a začne mu samým chtíčem téct na koberec. Nebyla si jistá, jestli ji víc vzrušuje jeho dlouhý žilnatý klacek nebo jeho pevné a osvalené tělo s dokonale vyrýsovanými břišními svaly. "Teda já mám ale štěstí," zamrkala na něj spiklenecky, a v příštím okamžiku už se do něj pustila se vší vervou. Kmitala hlavou v jeho rozkroku, zatímco se oběma dlaněmi opírala o jeho pevná stehna. Matěj proti ní zvolna vyrážel pánví a tlačil si její tvář hlouběji do rozkroku, přitom dychtivě pozoroval její pohupující se prsa a jeho pohyby byly s každým přírazem prudší, až ji donutily ucuknout hlavou. Rychle se postavila vedle něj, otřela si mokré tváře a ustoupila k prostorné pohovce, s úsměvem se k němu otočila zády, přelezla po kolenou doprostřed a uvelebila se na všech čtyřech. Matěj se okamžitě přesunul za ni a dychtivě se vpíjel očima do jejího vystrčeného zadku, mezi alabastrovými stehny mírně poznamenanými celulitidou prosvítaly růžové bochánky její hladce vyholené kundy, ze kterých se draly ven velké zmuchlané pysky zbrocené její lepkavou šťávou.

"Na co čekáš?" zasténala napůl prosebným a napůl toužebným hlasem. "Promiň," vydechl, sklonil se nad jejími půlkami a vsunul mezi ně jazyk, vysvětlovat jí, že muži milují hlavně očima, by v tu chvíli stejně nemělo smysl. Adéla pronikavě oddechovala a po chvíli si prsty zabloudila ke klitorisu. Matěj je okamžitě vtáhl do pusy, chvíli je cucal, a když byly dostatečně vlhké, ochotně si je nasměrovala mezi půlky. Zuřivě si je strkala do zadku, zatímco ji pevně svíral v bocích a pomalu klouzal v horké, mokré kundě. A kdyby mohl, řval by blahem s očima upřenýma na prsatou blondýnu klečící pod ním na roztřesených nohách a pronikavě sténající v přicházejících návalech slasti. Dál do ní monotónně zajížděl až po kořen a očima hypnotizoval útlé prsty mezi jejími půlkami, než v příštím okamžiku odhodil její paži stranou a nesmlouvavě jí tam natlačil čuráka. Adéla hlasitě vyjekla, otočila k němu tvář s pevně sevřenými čelistmi, ale rychle je vystřídal slastný úsměv. Dychtivě proti němu vyrážela zadkem a on spokojeně pozoroval nárazy jejích půlek do svých slabin. O několik okamžiků později začala hlasitě sténat, ruka v jejím klíně se na okamžik zastavila a prsty si doširoka roztáhla ulepené pysky. Matěj ucítil na stehnech její horkou šťávu, která se mu po nich valila na čalounění pohovky, Adéla vzápětí podklesla na rukách a táhle zaječela. Rychle se z ní uvolnil, lehl si na záda a strhl ji na sebe. Mátožně se na něj vyhoupla, rukama se opřela o jeho břicho a v podřepu na něj začala pomalu dosedat. Matěj si založil ruce za hlavou a spokojeně pozoroval její prsa, které se jí plácaly na hrudníku a rozlívaly se na jejích pokrčených kolenou, mezi kyprými stehny se tísnilo její měkké břicho. A ten pohled ho spolehlivě poslal do finále. Svíral jí půlky v dlaních, plnil jí kundu semenem a tlačil si ji co nejhlouběji do rozkroku. Adéla se přitom rozpustile chichotala a drtila mu pánev svou velkou prdelí, co jí síly stačily. Nakonec se k němu sklonila, vzala jeho obličej jemně do dlaní, políbila ho, a pak rychle zvedla oči k hodinám na stěně. "Sakra, musím domů!" vyjekla, seskočila na podlahu a začala se rychle oblékat. Matěj se převalil na bok a mlčky ji pozoroval. "Tak hezké svátky," zašeptala k němu prsatá blondýnka, když se později loučili v chodbě. Z pytlíku se strouhankou, který svírala v ruce, ubyla necelá třetina.

Když dorazila domů, přerývaně oddechovala a nakrátko nehybně strnula v chodbě. Z obýváku sem doléhal tlumený zvuk puštěné televize, jinak nic, byt se topil ve tmě. Přikradla se ke dveřím a pohledem zkontrolovala svého manžela, stále spokojeně oddechoval na gauči ve stejné poloze, jako když ho předtím opouštěla. Pohled na hodiny jí prozradil, že byla pryč necelou půlhodinu. Potichu si vydechla, a pak pospíchala do koupelny, kde si opláchla tvář a v puse napěnila ústní vodu. "No, Luboši!" zatřásla o několik chvil později s jeho ramenem. Trhl sebou a zmateně mžoural kolem sebe. "Vstávej a běž se nachystat nebo ten Štědrý večer celý prospíš!" Se zabručením se omluvil a vrávoravým krokem zamířil do chodby. Adéla se opřela pažemi o kuchyňskou linku, zaklonila hlavu a zavřela oči. Pak její pohled padl na pytlík se strouhankou vedle dřezu a po tváři jí přelétl blažený úsměv. Na Silvestra jezdili každoročně s přáteli na hory, ale něco jí říkalo, že tentokrát bude mít pořádnou migrénu a zůstane raději doma. Už cítila, jak na ni jde lehký záchvat.

PS: Přeji hezké svátky a hlavně ZDRAVÍ. Nám všem.
Děkuji za komentáře a čtení mých povídek. Vážím si toho.
Bobby Mercer