Já jsem holka okatá
Ač srdíčko mám ze zlata
Rozbuší ho naplno
Jen mundúr německý
Čapka s lebkou stříbřitou
Boty s podrážkou pobitou
Pistol hezky nabitou
A gatě jezdecký
Já mám tak ráda
Uni-uniformy
Helmičky s blesky
Holínky lesklý
A železný kříž.
Já mám tak ráda
Uni-uniformy
Ach, polní šedá
Tep se mi zvedá
V ní líbat mě smíš.
Jak červená jablíčka
Zbarvená jsou má líčka
Když bělavá orlička
Na tvé hrudi se skví
Tak vylešti si holínky
Ať mám krásné vzpomínky
A v klíně vždycky plamínky
Když na tě pomyslím.
Já mám tak ráda
Uni-uniformy
Helmičky s blesky
Holínky lesklý
A železný kříž.
Já mám tak ráda
Uni-uniformy
Ach, polní šedá
Tep se mi zvedá
V ní líbat mě smíš.
Taková skromná báseň o silném fetiši, jež mě provází už řadu let a je neuvěřitelně silný a mocný.
Jak vznikl, odkud pramení, kde se vzal, to netuším a myslím si, že by mi ani odborníci nedokázali odpovědět, ale už mnohokrát jsem přemýšlela o nějaké psychoanalýze, kde má tahle moje vášeň kořeny.
A pro co máte slabost Vy? 😉
