Míša, já a ti další... 1.

2025. júl. 13. · 1 624 nézetek ryan30

Sobota večer

S přítelkyní, jejíž jméno není důležité – říkejme jí třeba Míša – jsme měli naplánovaný Erofest. Nakonec jsem ale musel na poslední chvíli na noční do hotelu.
Původní plán byl, že po akci pojedeme domů. Ale auto mám jen já, takže jsem ji přivezl do Prahy a ona pokračovala na Erofest sama. Potom měla přijet, já bych jí dal nějaký pokoj, nebo by byla se mnou – podle toho, jak bude unavená – a ráno bychom jeli domů.

Byla sobota, docela dost práce, a neměl jsem čas s ní nějak moc psát.
Přišla mi zpráva, že sehnala někoho na ten druhý lístek. O ničem se v autě nezmínila. Přišlo mi to trochu divný – asi nějaká kamarádka z Prahy, řekl jsem si – ale nevěnoval jsem tomu pozornost.

Ještě bych ji mohl taky trochu popsat. Blondýnka, modrý oči, hezká, mladá – ještě jí nebylo ani 30. Chodí plavat, běhat a dělá jógu, takže tělo má luxusní. Prsa spíš menší, ale pro mě akorát.

Po jedné hodině se to uklidnilo. Podívám se na mobil – žádná zpráva. Čas poskočil o hodinu a byly už tři ráno. Už jsem si říkal, kde je, když se najednou otevřely dveře – a v nich Míša. Přiopilá, ale krásná a lascivně oblečená. Měl jsem chuť ji hned zatáhnout na pokoj.

Bohužel – díky sobotě, asi i Erofestu, a kdo ví čemu, co se v Praze ještě dělo – jsme měli plno. Nechodíme spolu dlouho. Nikdy tam nebyla, a když přišla, tak se rozhlížela kolem, postavila se před recepci a vypadala spíš jako host.
Zrovna jsem jí říkal, že bohužel pokoj nemáme, a že to bude muset vydržet se mnou a sednout si do kanclu. V tom přišel týpek – Francouz. Černoch. Vysoký asi jako já, ale hrozně nabušenej. Vypadal jako z béčkovýho filmu. Měl rozepnutou košili, nebo vestu, nebo co to bylo. Nějaký velký přívěsek na krku, pokérovanej.

Odvrátil jsem pozornost od Míši, kývnul jsem na něj – jako s čím mu můžu pomoct. Řekl mi anglicky, jestli mu nepomůžu s jídlem, že má jen salát a toho se nenají. Poradil jsem mu Foodoru. Vysvětluju mu, jak se to jmenuje, jaká je adresa hotelu, koukáme oba do jeho telefonu – a v tom jsem si všiml, že na něj moje přítelkyně neskrývaně kouká a kouše se do dolního rtu...

V předešlých vztazích jsem měl hodně zkušeností, ale v tom našem jsme od začátku fungovali úplně normálně. Až nedávno jsme si při romantickém večeru, po pár skleničkách vína, přiznali nějaké sexuální věci. Probrali minulé vztahy, počty partnerů, zkušenosti...

Ten pohled na ni mě vzrušil. Začalo mi bušit srdce. Ale ani ve snu by mě nenapadlo, co se stane za pár vteřin.
Děkoval mi, že jsem ho zachránil, a že „I have not eaten all day“, načež se ozvala moje přítelkyně se slovy: „Do you want to eat me?“
Podle jeho reakce tomu anglicky rozuměl moc dobře. Hodně volně přeloženo, aby to dávalo smysl – on: „Mám hlad, že bych vylízal talíř,“ a její reakce: „A nechceš vylízat mě?“

Stál jsem tam jako opařenej. Krev mi tepala do spánků, srdce mi bušilo...
Koukal jsem na svou holku – byla červená ve tvářích, určitě jí bylo horko, z toho, jak byla přiopilá a hlavně nadržená. Ale byla krásná. A vlastně vypadala nevinně. Rozhodně bych do ní ještě před chvilkou neřekl, že vypustí takový slova z pusy.

Nabízí se úplně cizímu chlapovi. Přímo přede mnou.
Jak mám na tohle reagovat? Asi jsem se přiblble usmíval. Ani nevím – ale to bych asi udělal, kdyby to byla stejná situace, ale jiná holka. Jenže tohle byla moje holka...

Hlavou se mi honilo hodně věcí. Asi tu nebude sám. Je opilá. Na tohle on nekývne. A hlavně – myslí to ona vážně? Nebo ho jen zlobí? Nebo zlobí mě? Jen si hraje s oběma?

Nevnímal jsem celý jejich rozhovor, ale zeptala se, jestli je tu sám – že jsem jí právě řekl, že už nemáme žádný pokoj, a že když jí on pomůže s postelí, tak mu ona pomůže v posteli...

Následující momenty se dají jen těžko popsat slovy. Všechno se to seběhlo strašně rychle, ale ve skutečnosti to trvalo docela dlouho. Přesto, že se to stalo prakticky před pár hodinami, mám to jako v mlze – a kvůli toku svých myšlenek jsem nevnímal vše, co se mezi nimi odehrálo.

Někdy v průběhu jejich hovoru k ní přistoupil, něco jí pošeptal do ucha. Ona s chichotáním kývla hlavou. Pak se políbili. Chytnul ji za ruku a odváděl si ji do výtahu...

Jak jsem už psal – podobných zkušeností jsem měl už dost. Ale nikdy to nebylo takhle intenzivní. Nečekaný. Tohle bylo doslova nepopsatelný.

Po chvilce jsem přišel k sobě. Došlo mi, že už je teď možná moje holka s ním v posteli...
Nebo začali pomalu? Třeba si zatím jen povídají, pokládá jí ruku na stehno a pomalu začíná ochutnávat její rty...

Ale nabídla se mu jako děvka. Bylo na ní vidět, že je nadržená a že ho chce. Možná se za nimi sotva zavřely dveře, on jí jen vyhrnul sukni, odtáhl kalhotky na stranu a vrazil jí ho tam...

V tom případě by ale mohla být zase brzo se mnou. Anebo to možná nenechá zajít nikam. Byla to jen hra a...

A jede výtah. Ze stejnýho patra. Rozmyslela si to? Na jednu stranu trochu zklamání, ale na druhou velká úleva.
Přece jen, tohle jsme neplánovali. Nenastavili jsme si žádný pravidla. Ani sám nevím, jestli jsem to v tomhle vztahu chtěl riskovat. Míša je fakt výhra v loterii. Krásná, inteligentní – měla všechno, co jsem kdy od svý přítelkyně chtěl. A tahle cesta je často nejsnazší způsob, jak o to všechno přijít.

Z výtahu vyšel někdo úplně jiný.
Pocity zase zpátky, kde byly – a možná ještě s větší intenzitou, jestli to vůbec jde. Myslel jsem si, že jede dolů. Ale ona tam celou dobu je. Musí každou chvilku nastoupit do výtahu, jinak...

Směs pocitů. Vzrušení, žárlivost. Nechávám vyhrát soudnost. Píšu rychle zprávu, než se něco stane... Ale co když je pozdě? Toho si stejně nevšimne! Zavolám! Jenže ona má vždy jen vibrace – a ani v normálních situacích to často kvůli tomu nezvedne.

Zavolám na pokoj!? Ale co řeknu?? Že ta holka, co si odvedl na pokoj, je moje?

Snažím se uklidnit. Je tu jen dva dny. Pak odjede a už se nikdy neuvidí.
Přehrávám si to všechno znovu. Několikrát se na mě podívala a kontrolovala moji reakci. Která byla jen čirá nadrženost – a asi jsem ani nenaznačil, že nechci, aby pokračovala.

Mohl jsem to zastavit. Ale na to je už pozdě.
Líbí se mi to. Ale zároveň se bojím. Nemá smysl nad tím dokola přemýšlet. Udělám práci, co mám. A mezi tím se mi vrátí – a pak si to spolu doma užijeme.

Byl jsem neskutečně vzrušenej. Napsal jsem jí jen zprávu, ať pak napíše. Práci jsem dodělal – a nic. Všechno mám hotový a jen tu čekám.
Napadlo mě to sice hned, ale až do teď jsem to vydržel... Teď už mě ale zvědavost a nadrženost přemohla.

Vyjel jsem výtahem nahoru a procházím kolem jejich dveří.
Slyším ji. Sténá hodně nahlas. Neuvěřitelně sexy!
Sice jsem tušil, co se tam děje, ale teď o tom nebylo pochyb.

Chvilku poslouchám, ale tohle bych dlouho nevydržel. A taky by bylo divný, kdyby mě tam někdo viděl.

Uběhly víc jak dvě hodiny, než přišla odpověď:
„Jsem hrozně unavená.“
Nic víc. Žádný smajlík.
Píšu okamžitě odpověď – a nic. Nepřečteno. Asi usnula...

Nechám ji chvilku prospat. Ví, že v 7 končím a pojedeme domů. Jsem nadrženej a těším se na ni.

Blíží se sedmá hodina a začínám mít blbý pocit.
Píšu ještě SMS – a zase nic. Volám ji několikrát – a nic. Co teď?
S kolegyní, která mě střídá, kecám déle než obvykle.
Doufám, že se každou chvilku objeví moje čerstvě nevěrná přítelkyně. Ale už tuším, že ne.

Co mám jako teď říct? Že si tu jen tak počkám? (Kdo ví, jak dlouho?)
Jdu do auta a čekám ještě chvilku tam.
Nikdo ji v práci nezná, takže když projde, nikdo si jí ani nevšimne.
Zkouším ještě volat – a nic.
Tohle nemá smysl.
Pojedu domů a až mi napíše, tak pro ni přijedu.

Jsem sice hrozně nadrženej, ale teď i docela naštvanej.

Před chvilkou, zatímco jsem tohle psal – už doma v posteli – mi přišla SMS.
Hned se netrpělivě vyptávám.
Napsala mi, že s ním zatím (zatím!) spala třikrát.

Poprvé, když přišli na pokoj. Napřed si povídali, líbali se, intimnosti...
Ale ještě nevěděla, jak daleko to nechá zajít.
Uvažovala jen o orálním sexu a že přijde za mnou.
Ale kouřila ho jen chvilku. Pak ji začal lízat – a než se nadála, tak byl nad ní.
Žaludem se jí dotýkal tam dole. Dráždil jí poštěváček a pomaličku ji roztahoval.

To prý už neměla sílu to zastavit...