Lavice 6 - Zasunutej.....pěkně hluboko

Kolena zabořila do rozhozených polštářů, lokty spustila až na zem a hlavu položila na podlahu. Boky vystrčila vysoko, zadeček vyhrnula přímo proti mně. Roztáhla nohy, a naprosto beze studu se přede mnou celá otevřela.

Byl to dechberoucí pohled…….


„Víš, co bych chtěla? Abys mě pevně držel za půlky, až do mě začneš pomalu zajíždět.“

Její kundička – nateklá, lesklá, s pootevřeným vchodem – mě hypnotizovala. Poštěváček stále citlivý, rozcitlivělý, jakoby prosil o další pozornost. A hned nad ním, mezi kulatými, pevnými půlkami, svítil růžový kamínek, zasazený v jejím zadečku. Kolík jí tam seděl dokonale. Lesklý kov, křehká kůže kolem, a ten kontrast mě doslova přikoval na místě.

Stál jsem tam, ztvrdlý, napjatý, neschopný mrknout.
A pak začala mluvit.

„Takhle jsi mě chtěl, viď?“ zazněl její hlas, tlumený, jak měla hlavu zabořenou do podlahy, ale naprosto jasný.

Přistoupill jsem k ní. V dlani jsem si přidržoval napjatý čůrák, žilnatý, rozpálený. Její vůně mě udeřila plnou silou – mokrá, sladce slaná, totálně zralá. Přitiskl jsem se špičkou k její kundičce. Byla rozevřená, horká, nádherně kluzká.

Roztáhla kolena dál od sebe. Její stehna se napnula, půlky se rozevřely. Kundička byla přímo přede mnou – krásně nateklá, rudá, lesklá, rozevřená. A těsně nad ní – růžový skleněný kamínek. Kolík se jí leskl mezi půlkami jako magnet. Nemohl jsem z ní spustit oči.
Třpytil jako signál: tady ne, ale všude jinde naplno.
Položil jsem jí ruce na boky. Byla horká, měkká, chvěla se. Přitiskl jsem čůráka k jejímu klínu, horká špička se dotkla vchodu. Byl tvrdý jako kámen. Pulsoval. Každý její pohyb mě zval dovnitř.

„Mmmm… tak jo… už si ho tam zasuň,“ hlesla, když ucítila tlak na vchodu.
„Cítíš, jak tě chci? Jak jsem otevřená jenom pro tebe?“

Přitlačil jsem trochu. Jen tolik, aby mi žalud zaplul dovnitř. Měkký, živý stisk jejího těla mě okamžitě objal. Cítil jsem, jak se kolem mě svírá, jak mě bere do sebe… a ona zasténala.

„Jo… přesně tak… natlač mi ho tam… pomalu… rozšiřuj mě tím svým tvrdým klackem…“

Postupoval jsem hlouběji, pomalu, s plnou kontrolou. A ona mi šla naproti.
Zabořil jsem se do ní víc, až na doraz. Byla horká, mokrá, svíravá. Její tělo mě hladově přijímalo. Tiskla se proti mně, boky našponované, kundička ji tepala kolem mého čůráku.
Každý její sten, každý pohyb boky, mě táhl blíž, tvrději, hlouběji.

„Máš mě jen pro sebe, slyšíš? Mojí nadrženou, mokrou kundičku… celej večer je tvoje… tak se neboj a ukaž mi, jak moc mě chceš.“

Byl jsem v ní. Celý. Zabořený až po kořen. A přesto jsem měl pocit, že mě ještě pořád jen škádlí. Cítil jsem, jak je mokrá až na stehnech, jak mi to z ní stéká po koulích. A když jsem se pohnul – znovu, pomalu – její šťávy se mi táhly po celé délce čůráku. Lesklý, kluzký, tvrdý. Celý od ní.
„Pořádně tam zajeď… chci, abys slyšel, jak mlaská pokaždý, když přirazíš.“

Dělal jsem přesně to. Přirážel jsem tvrději, razantněji, a její vlhkost se rozlévala mezi námi s každým pohybem. Šťávy se mi lepily na stehna, kapaly dolů.
Najednou se nadechla prudčeji. Její boky se rozvlnily silněji. Jako kdyby už sama přestávala unášet to napětí, které budovala.

Zatlačila se proti mně a hluboce zasténala:

„Už to dlouho nevydržím… narvi mi ho tam celýho… pořádně!“

Její slova byla syrová, rozklepaná vzrušením. Zatlačila boky zpět, narazila se na mě důrazněji, prudčeji. Vzepřela se na loktech, zaklonila hlavu a z úst jí vyšel hluboký sten, který mi projel páteří jako blesk.
Začala přirážet sama. Rytmicky. Vzduch naplnil zvuk čvachtání její mokré díry, která se střetávala s mým klínem v pravidelném tempu. Její tělo se mi tisklo na podbřišek, horké, žádostivé, plné.

„Ano… takhle… přesně takhle to chci!“ zakřičela, hlas jí vibroval rozkoší.

Ruce jsem jí sevřel na bocích a začal jí vycházet vstříc. První rána, druhá – tvrdší. Naše těla narážela do sebe s čím dál větší silou. Byl jsem v ní až po kořen, tvrdý, kluzký, a obemknutý jejím rozpáleným tělem. Její rozpálená díra mě objímala v rytmu, jako by mě znala dokonale. A právě ve chvíli, kdy jsem si myslel, že si ji zcela beru… překvapila mě znovu.
Zvedla dlaň, protáhla ji pod bříškem, prsty si sklouzla mezi stehna. Pomalým, známým pohybem si ji přiložila k poštěváčku… a začala kroužit. Jemně, přesně, zkušeně.
Pak sjela ještě níž, hluboko pod sebe. Prsty se jí zanořily mezi pysky, celou dlaní si přidržela vchod. Nahmatala můj tvrdý, kluzký čurák, jak se do ní zarývá. Špičkou prstu sjela podél své roztažené kundičky a dotkla se ho tam, kde mizel v jejím těle. Cítila každý pohyb.
„Bože… ty ho tam krásně vrážíš … celej… úplně celej,“ zašeptala ochraptěle.
Zatlačila si prstem těsně vedle něj, mezi pysky, jako by se chtěla ujistit, že ji opravdu rozvírám až na maximum. Cítila mě, jak do ní zajíždím po celé délce. Horký, tvrdý, hladce klouzající v jejím roztaženém vchodu.
„Cejtim každej centimetr… úplně, jak mě rozevíráš… jak mi tam kloužeš…“
vydechla, a prsty jí při tom znovu přejely přes nateklý poštěváček, lesklý od šťáv, které z ní prýštily s každým přírazem.
Kroužila přes vršek nateklého poštěváčku, pak sjela lehce dolů, znovu nahoru, občas si ho jemně přimáčkla. Všechno dělala pomalu, vytrvale – jako by si stavěla svůj vlastní výbuch.
Každý můj příraz do ní doprovázel vlhký zvuk a chvění její ruky, která se nezastavila ani na vteřinu. Byla jako posedlá. Hluboce soustředěná. Věděla, co dělá.

„Ještě kousek… už jsem skoro… jen mi vydrž… ať si to tam dotáhnu…“ hlesla.
Sledoval jsem, jak se jí stehna třesou, jak se jí prcinka stahuje. Prsty se jí rozkmitaly rychleji, v kruzích, které byly soustředěné jen na jedno jediné místo. Poštěváček se jí leskl, mezi pysky se jí táhly vlhké nitky touhy, a celé její tělo se začínalo chvět jako pod proudem.

„Jooo… to je ono… ještě pár tahů… a už… už… aaaah!“

Zlomil se jí hlas, celá se zkroutila v bocích. Zaječela tiše, zadek se jí stáhl dozadu a její prsty přitlačily na poštěváček naposledy – a to už se propadala do orgasmu.

„Áááhh— přirážej , dělej“ zakřičela, když se to přelomilo.

Její tělo se najednou napjalo, pak zachvělo v celých vlnách, a celá se na mně sevřela. Pochva mi drtila čůrák v nepravidelných, horkých stazích, zadeček se jí cukal v mých dlaních. Prsty jí sjely po poštěváčku, sevřela se sama v křeči. Dýchala prudce, hluboce, vzlykavě. Klečela přede mnou, rozklepaná, otevřená, tepající. Tělem jí ještě běžely dozvuky, kundička mi kolem žaludu pomalu, rytmicky stahovala každou poslední vlnu slasti.

Zůstal jsem v ní. Nehýbal jsem se. Jen vnímal, jak mi její tělo dýchá kolem čůráku. Byla horká, mokrá, rozkoší zničená. A nádherná.

Nepohnul jsem se. Jen jsem ji pevně držel za boky a vnímal její dech, jak se pozvolna zpomaloval. A pak pomalu otočila hlavu, rozcuchané vlasy jí spadly do tváře.
Oči jí ještě leskly od slasti, rty pootevřené.

„Ty budeš ještě pokračovat, viď?“
Její hlas byl zastřený, tichý, ale byl v něm ten podtón, co tě rozechvěje.


Trochu zakroutila boky, jako by mi znovu připomněla, že je stále napíchnutá.

Jen jsem se pousmál, lehce sevřel její boky a přirazil v ní nepatrně – ne prudce, jen symbolicky. Aby věděla, že má pravdu.

„Ještě tě potřebuju,“ řekl jsem tiše.
„Chci si tě ještě pořádně napichovat“

Naďa se slabě usmála, zvedla boky jen o milimetr a zpátky se na mě zlehka dosedla. Mlasklo to hluboko. Pak sklonila hlavu a vzdychla s opojnou lehkostí:

„Tak mě klidně dál protahuj… jak se to líbí tobě… a tomu tvýmu čůráku…“

Nad tou větou se zachvěla a hlas jí trochu přeskočil.

„Mě hrozně vzrušuje… když jsem takhle na tobě naražená… až nadoraz… když tě cítím úplně v sobě… celého…“

Stáhla se kolem mě, zlehka, jako by mi chtěla dát signál, že její tělo je pořád připravené. Že mě pořád chce. Pořád klečela přede mnou, napíchnutá, rozehřátá, jemně chvějící se kolem mého klacku. Dýchala skrz pootevřené rty, tváře lehce zarudlé. Byl jsem v ní hluboko, neochabnul jsem ani o kousek – a ona to moc dobře cítila. Boky mi lehce zakroutila, jako by mě chtěla popíchnout.
Sklonila hlavu a krátce se nadechla. Pak otočila hlavou přes rameno a podívala se na mě tím svým pohledem – polovina nevinnosti, polovina ďábla.


„Budeš mi jestě projíždět kundičku, ano?“ hodila po mně tón, jakým se neptá, ale škádlí. „Tak pojď… připravím se ti hezky.“

A hned to i udělala.Cítil jsem každý milimetr, jak mi rozevřené pysky sklouzávají po délce. Pomalu se vysmekla, moje péro z ní vyjelo s táhlým mlasknutím, celý lesklý od jejích šťáv. Otočila se na mě, úsměv na rtech, oči rozsvícené.

Lehla si na záda a bez ostychu roztáhla nohy. Jednu nohu pokrčila, druhou zvedla a nechala ji spadnout do strany. A pak si mezi prsty roztáhla pysky od sebe – pomalu, klidně, jako by to dělala sama pro sebe.
Přejela si ukazováčkem po klitorisu a pak mezi záhyby, kam ještě před chvílí zajížděl můj žalud.

„Jsem otevřená pro tebe. Pro tvůj čůrák. Abys sis mě projel, jak dlouho budeš chtít.“

Zvedla boky a rozevřela se víc. Byla rozehřátá, lesklá, nateklá. Šťávy jí stékaly dolů a ten obraz byl přesně to, co jsem potřeboval. Vztyčil jsem se nad ní, chytil si ho do ruky a přitiskl jí žaludem na klitoris. Jen lehce. Přejel jsem jí dolů, po celé délce štěrbiny. Její tělo se napnulo, lehce vydechla, zvedla boky.

„Máš prcinku pěkně otevřenou.“ pokračoval jsem tiše.

Znovu jsem jí přejel po vchodu. Nezajížděl jsem. Jen se jí dotýkal. Hřál ji tím tlakem, vlhkostí, pomalým klouzáním.

„Takhle si tě chci nejdřív projet… jen žaludem. Pomalu… kolem dokola…“

Zatlačil jsem lehce na vchod, jen milimetr dovnitř, a pak vyjel. Cukla boky.

„Bože…“ vydechla s úsměvem a smíchem zároveň. „Ty mě chceš zničit…“

Znovu jsem přejel přes její poštěváček, teď pomaleji. Cítila každý centimetr.

„Tak pojď… už mě tím klackem nenechávej čekat…“

Přitiskl jsem se k ní a konečně jí začal tlačit žalud dovnitř. Zasunul jsem ho do ní jen napůl. Pomalu. Nasával jsem ten horký tlak, to mlasknutí, jak mě její tělo vítá zpátky. Jenže ne celého – jen tak, aby cítila, že mám čas. Že nikam nepospíchám.
Její dírka byla úplně rozevřená, vlhká, jemně tepající. Cítil jsem, jak mě svírá jen tou špičkou. Všechno ostatní čekalo.
„Teď nožky nahoru…“ řekl jsem tiše, zatlačil jí je blíž k ramenům. Pomáhala mi, sama se přizpůsobovala, jako by věděla, co bude následovat.

Můj čůrák byl jenom napůl zasunutý v její mokré kundičce. Chytil jsem ji za lýtka. Její nohy, navlečené v punčochách, klouzaly v dlaních jako hedvábí. Zvedl jsem jí je. Jemně, ale pevně. V tu chvíli se její klín úplně rozevřel. Byla tam přede mnou celá. Napnutá. Vchod rozevřený na maximum, jako brána, která mě zvala až na dno.

„Takhle mě chceš mít, že jo?“ zašeptala.
„Úplně otevřenou… nejhlubší, co to jde…“ Zvedla boky, cukla jimi výš.

Usmívala se, ale ve tváři měla to rozechvění, jaké má jen holka, co to potřebuje znovu. A pořádně.

„Tak co se mnou chceš dělat?“
Hlas měla měkký, ale zároveň rozechvělý.

„Chceš si mě jen tak pomalu roztahovat? Nebo ho tam konečně pořádně zarazíš?“

Naďa jen tiše zasténala, ale ten zvuk měl v sobě všechno – napětí, připravenost, touhu. Cítila, jak se jí tělo otevírá, jak čeká na zbytek. Byla úplně odevzdaná – ne podřízená, ale nastavená. Přesně pro to, co přijde.
Zarazil jsem ho do ní až po koule. Cítil jsem, jak se kolem mě napnula, celá, těsně. V tu chvíli jsem na ni přilehl. Tělo na tělo. Tvrdý v ní, naplno, nehnutý.
Zůstal jsem v ní zaražený, ale ne na dlouho. Držel jsem si její nohy, přitlačené k ramenům, a začal se plynule pohybovat. Ne rychle. Ale hluboko. Důrazně.
Každý příraz zajel až na doraz – jako by moje tělo přesně vědělo, kde končí. A pak jsem ho táhle vytáhl skoro ven. A znova. Naďa se pod tím rytmem propínala.

„Jo… jo… přesně takhle…“ zasípala mezi vzdechy.

Při každém nárazu se její tělo lehce zhoupnulo v bocích. Její kundička mi sevřela ptáka jako pěst, vlhká, rozehřátá, poddajná.

„Bože… ty mi ho tam fakt dáváš celýho…“ zakňučela, prsty zatnuté do polštářů.

Přirážel jsem dál. Plynule, pevně. Každý pohyb až po kořen. Každý tah vlhký, klouzavý, horký.


„Dělej… přirážej si mě, jak chceš… jsem ti úplně otevřená… celá pro tebe…“

„Ten tvůj klacek… je ve mně tak zatraceně hluboko…“ vydechla, s úsměvem i šílenstvím v hlase.

Přirážel jsem dál, plynule, klidně, pořád stejně hluboko. Ale pak jsem se k ní sklonil, tělo na tělo, opřel se o předloktí a zůstal v ní zarazenej až na dno.
Přiblížil jsem rty k jejímu uchu, tak blízko, že jsem se ho jen lehce dotýkal dechem.

„Ještě nemám dost,“ zašeptal jsem, pomalu, klidně, zatímco jí můj čůrák pořád zůstával zapuštěný až po kořen.
„Chci v tobě zůstat… jak dlouho budu chtít. Chápeš? Nikam nespěchám…“

Políbil jsem ji na krk. Pomalu. Horký dotek, jazykem. Přejel jsem jí pod uchem, pod čelistí, až k rameni.

Vzdychla. S usměvem a přivřenýma očima, tiše přikývla.

„Jo… buď ve mně… jak chceš… nic jiného sem si nepřála…“

Zvedla bradu, naklonila hlavu na stranu, sama se mi nastavila, aby cítila víc z mých rtů. A přitom mě uvnitř držela pevně, těsně, jakoby se mě její tělo nechtělo pustit ani na vteřinu.
Zabořila nehty do mých zad a stáhla se kolem mě, jako by mě sama vtahovala zpátky do hloubky.
Zasmála se tiše, zhluboka se nadechla a prohnula se proti mně.


„Tak mě pořádně protahuj…“ zavzdychala.
„Tu mojí díru máš jen pro sebe. Tak ať si ji ten tvůj čůrák pořádně užije.“
Zvedla nohy výš, roztáhla se sama.
„A jestli…“ natáhla slovo, oči přimhouřené, hlas zastřený.
„…jestli budeš mít i po tomhle pořád plný koule……tak třeba vymyslíme něco jinýho. Něco, co si tvoje tělo bude pamatovat.“

Nehnula se. Jen mě držela v sobě. A čekala, co s ní udělám. Zůstal jsem v ní zaraženej hluboko, ale pohyb jsem zastavil. Jen jsem jí dýchal na krk, tělem přitisknutej k ní, tvrdý až na dno. A pak jsem sjel rty dolů. Pomalu. Po krku, přes klíční kost, až ke křivce jejího prsu. Jazykem jsem jí přejel po oblouku ňadra, pak kolem bradavky, aniž bych se jí hned dotknul. Cítil jsem, jak se jí kůže napíná, jak se tělo pod mými ústy chvěje.
Vzal jsem ji do pusy – jemně, pomalu. Obkroužil jsem jazykem celou tvrdou bradavku a pak ji zlehka nasál. Přejel jsem jí jazykem po celé špičce prsu, pak jsem ji políbil, nasál, znovu olízl a přesunul se ke druhé. Sevřel ji mezi rty a jazykem ji lehce pošťuchoval dokola, pomalu, cíleně, dokud se mi sama nenapjala do pusy. Zachvěla se mi pod jazykem. Celá. Vzdychla zhluboka, jako by to projelo celým tělem.

Cítil jsem, jak se kolem mě její kundička stahuje – reaguje na každej pohyb, každej tlak, jak ji moje péro rozráží do hloubky, znovu a znovu.

Zasténala hlasitěji. Začala se mi pod tělem vlnit, celá, boky, břichem, hrudí. Její tělo ztrácelo kontrolu – reagovalo jen na rytmus.

„Jo… pokračuj…“ vydechla.
„Takhle mě projížděj… celou… hluboko…“

Pevně jsem jí držel boky a zasouval tvrdě, pravidelně, hladce. Tělem mi projel záškub slasti – její vnitřek se mi kolem klacku začal stahovat, sevřela mě jako pěst.

A v tu chvíli to přišlo. Zaječela, ne hlasitě, ale syrově, jako by to tělem nedokázala udržet. Zatnula stehna, sevřela mě nohama kolem boků a v ten okamžik se její kundička začala stahovat v sérii pulzů – silných, mokrých, přerývaných.
Cítil jsem, jak se mi kolem ptáka stahuje prstenec po prstenci, horký, živý, neovladatelný. Její klín tepal proti mně v nepravidelných záškubech, jako by mě tělem nutila zůstat v ní navždy. Zaryla mi nehty do zadku, jako by si mě chtěla přitáhnout celým tělem, a já poslechl. Vjel jsem do ní prudce, jedním tahem, až po koule.
Křikla – výkřik, ostrý a syrový, jak se jí moje péro zanořilo až do útrob. Zabořil jsem se do ní a nepřestal – přirážel jsem tvrdě, hlasitě, důrazně, jak mě k tomu vybičovala.

„Bože… bože… jo… jo… ještě…“ lapala po dechu, hlas jí přeskakoval.
„Neee… pře…stávej…“ „Jo… už… už… teď…!“

Cítil jsem každý milimetr. Každý kousek mého ptáka obalený horkem, měkkým, mazlavým tunelem, který se kolem mě svíral, křečovitě, dráždivě, v nepravidelných intervalech. Čvachtání se mísilo s jejími výdechy, sténáním, až se zlomila úplně.
„Jo… teď… teď! Dělej! Vraž ho tam! Víc! Celej!“ vyjekla.
Zvedla pánev proti mně, narážela se mi na něj sama. Její tělo se třáslo ve vlnách a kundička mi explodovala na péru. Stáhla se tak silně, že jsem málem ztratil dech.
Horká lavina šťáv se mi rozlila po mém kořeni, přetékala z ní ven. Její kundička mi tekla po břiše, stékalo to podél koulí, vsakovalo se do polštářů pod námi. Její tělo se celé chvělo, ruce měla zabořené v polštářích, hlavu zakloněnou, prsa se jí třásla s každým výdechem.
Projížděl jsem ji pomalu. Pomaleji, s menší razancí, ale pořád hluboko. Její tělo mě bralo pořád stejně dychtivě, ale už cítila, že se začínám zpomalovat. Každej příraz mě stál kus dechu. Ramena mi ztěžkla, dech se zadrhával. Ještě jsem nechtěl skončit ale cítil jsem, že k vrcholu mám ještě daleko. Rukama mě jemně hladila po zádech, břicho se jí chvělo pod mým, kundička mě pořád svírala, teplá, napjatá. Byla pořád připravená, pořád chtěla.
Naďa se pode mnou zachvěla, nadechla se a sklonila ke mně obličej. Jazykem mi přejela po rtech a tiše se zeptala:
„Chceš už stříkat…?“
Zavrtěl jsem hlavou.„ Ještě ne budu potřebovat víc času.“

Nešlo to. Ještě ne. Všechno tam bylo, tvrdý, mokrý, pořád naplno v ní… ale k výstřiku bylo ještě daleko.
Usmála se a pohladila mě po vlasech. Tělem se na chvíli přestala hýbat a pak mi dlaněmi jemně sjela na hrudník a zatlačila mě dozadu.
„Tak odpočívej,“ zašeptala. „Teď tě trochu protáhnu já.“
Položila mě do polštářů, klidně, s jistotou. Vytáhla se z mého klacku, pomalu, vlhce. A když jsem ležel, zpocený a zadejchanej, zůstal mi trčet tvrdý, mokrý a celý se leskl její šťávou.
Naďa se nad ním sklonila. Chvíli ho jen pozorovala. Pak ho vzala do ruky, pomalu ho protáhla od špičky až po kořen. Měla kluzké prsty. Přidržela si ho u břicha a prsty si pomalu sjela k mým koulím. Jemně je zmáčkla, promnula je v dlani.
Zmáčkla je znovu, silněji. A přitom se sklonila k čůráku, přejela po něm jazykem, pak znovu sevřela v ruce.
„Tenhle tvůj kus mě znovu naplní. To si piš. Udělám ti to tak, že budeš stříkat jako předtím. A možná ještě víc. Jen ti s tím trochu pomůžu.“
Podívala se mi do očí. V jejím výrazu nebyla dominance, ale rozhodnost. Věděla, co dělá.
„Připravím ti ideální podmínky,“ dodala s úsměvem.
Pomalu se nadzvedla, přehodila nohu přes mé boky a posadila se nad můj klacek. Jednou rukou si ho přidržela, druhou si rozhrnula pysky. Přejela si jím několikrát přes rozevřenou, mokrou kundičku, pak si ho přidržela a začala si sedat. Pomalu. Po centimetrech.
V kundičce byla krásně kluzká, horká a přesně věděla, jak se na mě posadit. Čůrák do ní zajel plynule, až na doraz.
Zůstala chvíli sedět, zavřela oči, zhluboka vydechla. A pak začala pomalu. Opravdu pomalu. Zvedala se nahoru, až skoro celý klacek vyjel, a zase si ho nechávala zajíždět zpátky.
„Odpočívej si,“„Jen lež… a vnímej. Všechno.“


Doporučuji pročíst všechny předchozí kapitoly, už se těšíte na poslední?