Povrchní, nebo hluboký zážitek?

“Ahoj, odlož si, lehni si na lehátko…”
“Ahoj, odlož si, lehni si na lehátko…”
“Ahoj, odlož si, lehni si na lehátko…”

Stejný začátek, stejný prostředek, stejný konec. Jako memorování abecedy, nebo toho klasického “ný, natý, itý,…” Ideálně 10x denně 5 dní v týdnu 52 týdnů v roce. Ufff…

Víte, proč jsem jedna z těch klasických kovářových kobyl? Nechci být položka v kalendáři, jen další klient na lehátku. A ještě jsem nenašla maséra/ masérku, kteří by naplnili to, co od masáže čekám. Asi hledám jednorožce ve více směrech života, ne jen chlapa 🤔😄

Ten pocit, že přijedete za někým, kdo nelpí na standardech, který má ten den jen vás, ten, který každým dotekem vnímá celé vaše já. Člověk, na kterého se můžete těšit, protože víte, že váš společný čas neohraničuje 60,90, nebo 120 minutami. A přinejmenším i to, že váš čas může být jeden velký balíček- který naplní, co potřebujete. Najít takového maséra/ masérku, okamžitě mu nabídnu spolupráci. Takových lidí- a nejen v tomto odvětví, je jako… jednorožců.

Kdybych měla říct, jaké mně se líbí masáže, nebo BDSM hraní, je to o… tom všem na pozadí (neee, pozadí vážně nemyslím 😉). A tak jako sexualita má dva směry, má ho i mezilidská interakce.

První je povrchová- ale i tak dokáže být doslova mňamózní. Je o technikách, pomůckách, o stylech hraní, o praktikách.

Druhá je hluboká. Často mnohem hlubší, než bychom si dokázali představit. Je to “něco”, co přesahuje “já” a “ty” jako jednotlivce a tvoří něco mnohem většího. Je to rozměr, který se vymyká lidské uchopitelnosti. A nezbývá, než se jím nechat pohltit a užívat si ho každým douškem.

První je jako dokonalé kouření. Když si svazuje vlasy a dívá se vám do očí. Klesá na kolena a se stejným hlubokým pohledem si vkládá špičku vaší chlouby do úst. Když dráždí jazykem žalud, když si ho zasouvá až po kořen. Když dělá vaše oblíbené pohyby rukou, líže a saje vám koule. Ta dokonalá souhra všeho, co máte rádi.
S každým pohybem, silou sání posouvá hranice a těšíte se, až vás tím vším přivede k orgasmu. Až vás bude sát, dívat se vám do očí a vy budete pulzovat vevnitř její pusy až do uuuuplneho konce.

Druhý je to, když se vám podívá do očí a začne se vysvlékat. Triko, kalhoty,… pěkně vrstvu po vrstvě. Pomalu, jako by chtěla, abyste cítili sílu její nahoty.
Neukazuje vám svá ramena, bříško a prsa. S každou vrstvou oblečení odkrývá i sama sebe. S každou vrstvou je mnohem více nahá, odhalená. S odložením kalhotek už je tam jen ona- bez vrstev, bez slupek. Ona ve vší své zranitelnosti. Se všemi jizvami, se vším, co znamená. A vy nevidíte jen prsa, nezmítá vás vzrušení. Vidíte ji, víte, jak moc se vám svou nahotou ukazuje a neprahnete po ničem jiném, než ji poznat hloubš. Chcete vědět, jaké je, když se vás takto zranitelná dotkne. Jak moc se vám dokáže otevřít. Jak moc dokážete přepsat, co vše jí život naložil.
Stále se vám dívá do očí. Je v nich bolest, je v nich strach, je v nich ale i odhodlání. Chce to, chce vás…
Rozepíná vám kalhoty a přitom vás líbá. Je to na ní a vy se jí oddáváte. Víte, cítíte, že přesně ví, co je pro vás oba to ono. Necháváte ji vést aniž byste měli pocit, že by jakkoliv vedla. Kleká si k vám. Pohled do očí je stejný. Plný autenticity, plný jejího i vašeho já. Víte, cítíte, že jí to musíte umožnit. Ne pro vlastní prožitek, ale proto, že víte, že stejně tak i ona ví a cítí vás.
Když se dotkne jazykem vašeho žaludu, když ho poprvé stiskne mezi rty, poprvé v životě máte pocit, že vás někdo líbá a laská tam, kde dřív byl jen výkon. A když vás vsune nejhlouběji jak dokáže, víte, že přesně tak vás nechává vstoupit do sebe samotné.
Nechcete orgasmus, nechcete stříkat. Vybrali jste si prožitek místo strohosti. A tak ji zastavujete, říkáte “brzdi”, protože nechcete, aby toto propojení skončilo…

Sexualita má dva směry. Jeden je povrchový a druhý hluboký. Je jedno, jestli máme rádi BDSM, swingers, polygamii, nebo monogamii. Je jedno, jestli rádi používáme pomůcky a nástroje, nebo jakékoliv jiné stimuly. Mohla bych vám povídat o BDSM a swingers v chuchu druhého směru 😉 ale to až někdy jindy..

Žádný směr není špatný. Záleží to na mnoha faktorech. Od naší otevřenosti po otevřenost protějšku. A každý směr má své úchvatné kouzlo.

Tak jako mi jezdí klienti na masáže, nebo jiné hraní. Občas si užívám víc jeden směr, pak zase ten druhý. Teď… teď si užívám směr druhý. A třeba i tak, že před masáží dvě hodiny sedíme, kecáme a já si říkám, jestli je masáž vůbec potřeba.

Často nevíme, kdo nám proč přišel do života a už vůbec na jak dlouho. Ale je to stejné jako s řezanými květinami- není jich škoda. Stejně jednou odkvetou. Nám ale přináší sílu přítomného okamžiku. Nádheru, která tu ještě včera nebyla a zítra…kdoví, jestli bude.

Jaký směr se vám zamlouvá víc? První, nebo druhý? Dejte vědět, jsem hrozně zvědavá! 😉

Těším se!