Mimozemšťanka.

“Nějak mě nebaví psát pořád inzeráty.”
“Proč?“
“Je to tady k ničemu.“
“Souhlas. Jsou tu buď samí honiči, nebo slibotechny.“
“Co s tím?“
“Nevím.“
“To bys snad měl vědět, ne?“
“Ono to nějak dopadne.“
“To jo, to je fakt.“

Na hodinách ručička poskočila o minutu vpřed.

“Hledáš něco konkrétního?”
“Jo”
“Ježiš nemůžeš mi odpovědět normálně? Co teda vlastně hledáš?”
“Něco nového.”
“Ty vole s tebou si jeden taky pokecá. Chceš ženskou? Nebo chlapa? Nebo mimozemšťanku?”
“Ta by nebyla špatná.”
“Kdo?”
“Mimozemšťanka.”
“Co bys s ní proboha dělal?”
“Podle chuti.”
“Jak podle chuti?”
Nevím, dneska bych třeba šukal. Prostě a normálně bych šukal. Včera jsem měl chuť se jen tak lísnout. A na co budu mít chuť zítra nevím. Třeba na to aby jí narostl ocas a šukala ona mně.”
“Ty jsi nemožnej.”

Ve vzduchu se vznášel přízrak. Chvíli připomínal vetřelce, a chvíli intergalaktickou sexbombu s třemi obrovskými vztyčenými prsy a velkým zadkem. Pak se rozplynul.

“Jaká by měla být?”
“Kdo?”
“Ta ženská?”
“No jako ženská.”
“Plnoštíhlá?”
“Třeba.”
“Nebo máš raději hubený?”
“Ne.”
“Posloucháš mě vůbec,”
“Jo.”
“Tak myslíš na nějakou blbost.”
“Jo.”
“A na jakou?”
“Jaký by to bylo kdybych jí lízal. Pěkně hlavu mezi těma měkkýma stehnama a v zadku jsem měl jeho ptáka. Zajímavý je to.”

Moucha na lustru se překvapeně zastavila. Ve vzduchu cítila vůni ženského klína a čerstvého spermatu. Ale neviděla nic.

“Pěkně bych jí pak roztáhl i ten její zadek….”
“To si umím představit. Špičkou jazyku lehce ochutnat, rozevřít, pak trochu víc…”
“Jo jo.”
“Nebo saunu.”
“Saunu?”
“Jo, prostě krásně horkou, měkkou…”
“To je jak když ohříváš hot dog.”
“Ze špičky prsou slíznout jazykem kapku jejího potu. Cítit vůní její horký kůže, rukama laskat to hebké břicho a zajíždět pořád níž, zatímco ona by měla v dlaních mého naběhlého ptáka, koule, a zadek…”
“Ses nějak rozkecal.”
“Jo, mám chuť.”
“Ženský takový chutě nemají.”
“Mimozemšťanky jo.”

Ručička hodin poskočila znovu vpřed. Její hebké prsy se zhouply v oparu noci a začaly se rytmicky vlnit podle toho, jak velký naběhlý žalud zajížděl do prostřed jejích roztažených stehen. Bylo mezi nimi stále víc mokro.

“Mám rád když je hodně mokrá.”
“Já vím.”
“Co ty o tom můžeš vědět?”
“Pamatuju si ty tvoje oči. Ten výraz když ti ta horká šťáva tekla po tváři a tys jí zachytával ústy a jazykem, než tě zavalil ten její obrovský zadek…”
“Jo, ten byl fakt velkej.”
“A měkkej.”
“Jo, a nádherně voněl.”
“Byl obrovskej.”
“Jo, a nekonečně hlubokej.”
“No a pak že nevím. Jak si z jeho středu stíral jazykem jeho semeno…”
“No to byl trochu úlet.” 
“Ale ten pocit mít ho v sobě…”
“Hele, neser, jo?”

Moucha zmateně popošla po okraji svítidla. Cítila jak se kolem vlní horký vzduch stoupající vzhůru. Obrazy kolem vystupovaly ze tmy a zase mizely. Velký naběhlý žalud zajížděl střídavě do něj a do ní. Pak se záběr rozostřil v jednu velkou mokrou skvrnu.

“Máš fantazii.”
“Ale lidi ne.”
“Ona jí měla.”
“Ale to je dávno. Pak o ní přišla.”
“Je to jako s dětma. Vyrostou a ztratí ji.”
“Já ne.”
“Ale ty jsi magor.”
“To byla ona taky.”
“Třeba najdeš jinou.”
“Třeba. Ale inzeráty jsou stejně na hovno.”
“Proč?”
“Jsou tu jenom honiči a slibotechny.”
“Ty nejsi honič?”
“Když mám chuť, tak si ho vyhoním.”
“A?”
“A nic. Kdyby tu byla, položím ten naběhlý žalud na její rty a nastříkám jí tam. A pak se budeme líbat. Cítit ty její velký rty zbrocené spermatem. Její mokrý klín a v něm moje prsty, její prsa…”
“Ale není. Co s tím?”
“Kapesník.”

Ručička hodin se přiblížila k půl. Ve vzduchu dohasínala vůně jejího těla. Byla opojná a elektrizující. Byly v ní útržky jejích stehen, mokré pochvy, hraček všech možných tvarů a velikostí, jejího latexového cetsuitu s hladkou a zvláštně vonící výstelkou jejího zadku i klína. Hladily po zdech doteky jejích hebkých prsou s naběhlými bradavkami, rudých stejně jako její rty. A po oknech stékaly kapky její šťávy z letního deště.

Seděl sám u stolu. Přemýšlel. Pak váhavě stisknul enter, na zlomek vteřiny se zahleděl kamsi před sebe do prostoru a zaklapnul víko notebooku. Po optických vláknech mezi servery se rozletěl balík jedniček a nul.

Hledám mimozemšťanku. Taky dobrý, řekla si pro sebe, usmála se a ucítila lehké zašimrání v podbřišku. Tohle znala dobře. za chvíli bude mít úplně mokrá stehna. Usmála se podruhé a začala pomalu psát…