Summer in a jar

2,921 views

And here comes summer again. For us passionate gardeners, it's the time of harvest, picking, and processing its gifts. I know you can buy quality preserves these days. Strawberry jam made from strawberries. Raspberry jam made from raspberries. And yet I still spend time at the stove in this inhuman heat. Stirring jams. Cooking syrups. And I'm a little annoyed in the corner of my soul... I ask myself, why don't I just laze around by the water instead? But I can't help it. I spend hours picking berries. All scratched up from the raspberry thorns. Fruit juice even behind my ears, sweat stinging my eyes... As I shoo away another wasp, I kick the bowl with what I've already picked 🤨 I scold myself: "Do you really need this?" I don't. And I do.
When winter comes and I spread that raspberry jam on pancakes, summer comes back to me. And it's no longer the scratched hands or the stings. Bundled up in a sweater and warm socks, I recall the freedom of walking almost naked, letting the skin be caressed by a gentle breeze. I smell the scent of raspberries intensified by the sun that has been beating down on them since morning, but also the scent of summer, sun, water, grass... life.
Because in that jar there isn't just fruit, there are also memories. The memory of wandering among rocks with breathtaking views of the landscape. The memory of swimming in a cool mountain river. Of standing barefoot in the moss, leaning against a tree. Bark under my fingernails. You just couldn't help yourself anymore and had to do more than just watch my hips swaying in front of you 😏 The memory of an open-air cinema. Of warm evenings and nights, when you lie under the stars and can do everything and need do nothing. That you can't buy in a store.
I still don't know what memories I'll seal into jars this year. As Forrest's mama used to say: Life is like a box of chocolates. You never know what you're gonna get 😉
So may the tasting be pleasant!

Léto ve sklenici

A zase tady máme léto. Pro nás vášnivé zahradnice dobu úrody, sklizně a zpracování jeho darů. Vím, že se dnes daji koupit kvalitní zavařeniny. Jahodová marmeláda z jahod. Malinová z malin.. A stejne trávím v tomhle nelidským horku čas u plotny. Míchám marmelády. Vařím sirupy. A jsem v koutku duše trochu naštvaná... říkám si, proč se radši neválím někde u vody? Ale nedá mi to. Hodiny sbírám bobule. Celá doškrábaná od trnů maliníku. Šťávu z ovoce i za ušima, pot mě štípe do očí... Jak odháním další vosu, kopnu si do misky s tím, co už mám natrhaný🤨 Peskuju sama sebe: "Máš tohle zapotřebí?" Nemám. I mám.
Když přijde zima a já tu malinovou marmeládu mažu na palačinky, vybaví se mi léto. A už to nejsou podrápané ruce ani štípance. Zachumlaná ve svetru a teplých ponožkách si vybavuju tu svobodu chodit skoro nahá, a nechat si kůži hladit jemným vánkem. Cítím vůni malin umocněnou sluncem, které se do nich od rána opírá, ale taky vůni léta, slunce, vody, trávy... života.
Protože v té sklenici není jen ovoce, jsou v ní i vzpomínky. Vzpomínka na toulání skalami s nádhernými výhledy do krajiny. Vzpomínka na koupání v chladivé horské řece. Na to, jak stojím s bosýma nohama v mechu, opřená o strom. Kůru za nehty. Už ses prostě nevydržel se na ty moje vlnící se boky před sebou jenom dívat😏 Vzpomínka na letní kino. Na teplé večery a noci, kdy člověk leží pod hvězdami a může všechno a nemusí nic. To v obchodě koupit nejde.
Ještě nevím, jaké vzpomínky zavřu do sklenic letos. Jak to říkala Forrestova máma? Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíte, co ochutnáte 😉
Tak ať je to ochutnávání příjemné!