Stoická milenka

Byla jsem ráda milenkou, vždycky mě to bavilo. Nikdy jsem neměla to slovo spojené s negativním významem. A ano, můj fetiš jsou ženatí chlapi...asi proto nemám ženské kamarádky. Nikdy jsem je ale nechtěla vzít, jen si je chvilku půjčit, pohrát, a zase vrátit.

Nedokázala bych si totiž vážit chlapa, co by odešel od rodiny kvůli mě. Ale dokážu pochopit toho, co si jde ke mě vyčistit hlavu. Někdo chodí na terapii, jinej do posilky a někdo prostě rád mrdá. Jsem ten poslední typ. Možná jsem byla tou nejnáročnější milenkou, jakou můžete potkat. Nechtěla exotické výlety, drahé dárky, luxusní večeře a jiné nepodstatné blbosti.

Koupit kytku na benzínce umí každej debil. Vzpomenout si, že mám ráda sedmikrásky, zastavit se a sehnout se pro ní do trávy, to je pro mě cennější než sto růží, co jsi objednal, když jsi šel v práci na záchod.

Jsem totiž náročná na pozornost. Na tu, která je věnována mě, ale i na tu, která je věnována jeho ženě. Nechci být jen díra na šuk, stejně jako tvá žena nechce být jen domácí spotřebič. Mluvíš o ní hezky? Nezačala jsem si nikdy s ženatým chlapem, pokud jsem neměla pocit, že opravdu miluje svou ženu a váží si jí. Jo, přijde vám to uhozený, chápu. Říkáte si - no ty vole, ta kecá, jak by jí mohl milovat a vážit si jí, když jde šukat jinou.

Jenže, já sex nikdy nebrala jako nějakou exkluzivní věc, prostě je to jen základní běžná údržba. Naprosto nezbytná pro dobro téhle posádky a této lodi. Jsem schopná se bez problémů a s opravdovým zájmem zeptat, jakej byl sex s jeho ženou včera večer a klidně si vyslechnu i detaily. Připomenout, že jí už dlouho neudělal něčím radost, a taky ho umravnit, pokud začne o tom, že si žena stěžuje, že zase něco neudělal. Protože... udělal? Ne...no, tak to kurva udělej, pro ní!

Chceš věnovat čas mě...tak doufám, že ho věnuješ i své ženě. Že i jí říkáš, že jí to sluší, a krásné ráno miláčku. Poznám, když mi do očí budeš lhát. A bude to znít uhozeně, ale já mám největší radost, když se původní vztah začne zlepšovat. I když to znamená, že já už možná "nebudu potřeba". Že budu jen krásnou tajnou vzpomínkou.

Já nevěřim v nebe a nevěřim v peklo

Ty mě nezajímáš, ani andělé

Zkus si dojít, za tím kdo se bojí

Kdo je u zpovědi v neděli v kostele

[Aleš Brichta, Zemřít je nepovinný]

Zajímavé je, že se žádný vztah nerozpadl kvůli mě, ale dost se jich zlepšilo. Částečně proto, že přestal být tlak na sex doma, částečně proto, že díky "máslu na hlavě" se doma začal víc snažit, možná i proto, že pochopil, že jinde je tráva zelenější pouze do té doby, než jí musíš sekat. A já jsem ráda, že jsem mohla být tou milenkou, kvůli které se to stalo.

A proboha ne - nehledám milence, vážně ne. Fakt ne, píšu prostě proto, že mě to občas baví. Nehledejte za vším vyšší smysly nebo jiný kraviny.