Se zděšením jsem si přečetla nedávno na blogu jeden z článků, které se snaží čas od času nahlodat vnitřní integritu nejistých žen.

Nenechte se zmást! A to ani "osobními výpověďmi" typu "já polykám a proto mám dobrou náladu a nemám vrásky, kdežto kamarádka nepolyká a proto jí padají vlasy".

Co je ovšem velmi zákeřné, jsou různé pochybné vědecké studie. Mají na první pohled velkou sílu a mohly by tak narušit integritu slabých a ovlivnitelných žen. Pojďme se tedy podívat na několik mýtů podrobně, a to s rovnou páteří a v zájmu strhávání masek a nastavování zrcadel nyní tyto mýty rozmetat v prach prachoucí.

Mýtus 1: Ejakulát obsahuje fruktózu, což je přirozený cukr a zdroj energie.

Pozor, tento mýtus je nejnebezpečnější, pochybnosti mohou vzniknout pouze u těch, kteří moc dobře víte, že při redukční dietě je fruktóza krajně diskutabilní. Neumí být přímým zdrojem energie jako glukóza, ale v ostatním je skvělá náhrada - přispívá k obezitě (přímý vznik zásobních tuků) a ke kazivosti zubů.

Ano, ejakulát obsahuje fruktózu - což vede k obezitě a zkaženým zubům.

Mýtus 2: Ejakulát je zdrojem proteinů a enzymů.

To zní hezky, že? Ale už vám nikdo neprozradí, že veškeré alergeny jsou ve své podstatě proteiny.

Ano, ejakulát je zdrojem širokého spektra alergenů. Imunitní systém, zmatený neustálým přílivem cizorodých proteinů, dříve či později zkolabuje. Polykejte - a vypěstujete si sennou rýmu. Pardon, semennou rýmu.

Mýtus 3: Ejakulát obsahuje mnoho minerálů - zinek, vápník, hořčík, draslík, sodík.

Neboli - vyjmenujeme vám polovinu periodické tabulky, a jako že to je důkazem hotového všeléku.

Teď to bude nudné, fakta jsou holt fakta. U sodíku každý ví, že jeho příjem je lepší spíše snižovat (diety snižující obsah soli). Důvodů je mnoho - například vyšší riziko ledvinových kamenů (to fakt nechcete), které podporuje i - kdo by to byl řekl - zmíněný vápník. Hořčík a draslík, no, dejme tomu že mohou pomoci při svalovém třesu nebo křečích. Ovšem při nesprávném dávkování si taky koledujete o poruchy srdečního rytmu, tady je přesná hladina velmi důležitá. Nedoporučuju improvizaci. Snad jen proti zinku nelze mít vážnějších námitek. Ale - stojí to za ta ostatní rizika?

Mýtus 4: Stopové množství testosteronu a prostaglandinů může pozitivně ovlivňovat libido a přispívat k psychické pohodě.

Tak tady už jsme se dostali na pole naprosté konstrukce nesmyslu. Když pominu to, že prostaglandiny mají ryze lokální účinek (přeloženo - váš jazyk možná bude mít lepší náladu, ale vám to bude asi jedno), tak testosteron způsobí "zmužatkovatění", to je jasné asi každému.

Mýtus 5: Při polykání nehrozí otěhotnění.

Je pravda, že studie prokázaly, že riziko otěhotnění orální cestou je významně nižší než vaginální cestou. ALE: Není to vyloučené. Spermie, které se nezachytí v mezizubních prostorech, se mohou vstřebat kapilárami v ústní sliznici, a krevním řečištěm se dostat až do vejcovodů. Toto riziko je zcela evidentní. Stačí mít povědomí o rozměrech kapilár a spermií. O tom se ovšem zarytě mlčí.

Závěrečné shrnutí:

Pravidelné polykání vede ke zkaženým zubům, ledvinovým kamenům, zvýšenému riziku infarktu, obezitě, alergii, neplánovanému těhotenství a navíc nezodpovědným kouřenkám narostou vousy a varlata.

Jo a ty kmitající ocásky v mezizubních prostorech, to taky není žádná estetická hitparáda, co si budem.

Tak co, ještě chce některá polykat?

(Zdroje: feministky.com, wikopadie.gov, zdravý selský rozum a vysoká škola života)