Těžká práce placené společnice

Jak je těžké být placenou společnicí ? … upřímně řečeno - nemám zdání :-)

Občas pročítám inzeráty, občas si někde pokecám na chatu, profesionálky nevyhledávám. Takže možná si pletu pojmy a dojmy a jistě si myslím celou řadu detailů úplně blbě, ale možná právě proto, že nejsem ve „středu dění“ si mohu takovou laickou úvahu dovolit. Prostě mám chvilku volna, tak přemýšlím nad blbostma.

Nesoudím, nehodnotím … myslím, že to je zatraceně tvrdá práce. Např. doktor nemá na začátku nic, ale má před sebou dobrou perspektivu. Mladá holka má na začátku všechno, ale s tou perspektivou to nevidím tak růžově.

Tak nějak si myslím (třeba i špatně), že někde na začátku to bude jenom taková zábava. Je ti 20, obletují tě mladí nadržení kluci, ale taky starší bohatí pánové v letech, placené drinky, večeře, občas výlet, občas noc na hotelu. Je to legrace, užiješ si a ještě si třeba přivyděláš.

Pak je ti 25, možná 30. Už víš, co chceš … ještě si to umíš užít, peníze asi pořád super, jednoho máš někde pro lásku, ten zbytek pro peníze. Dobře se vdáš, historie zapomenuta.

35 let … tak nějak pomalu začínáš tušit, že to je horší a horší … zábava nikde, ty peníze už taky obvykle nejsou takové, jako dřív, ale máš byt, auto, solidní zázemí a dělat někde na kase za pár kaček, to ty tedy určitě dělat nebudeš.

40 – 50 let … tohle už začíná být celkem tvrdá práce. Konkurence obrovská, jsou tu cizinky, jsou mladší, hezčí, asi i levnější, řada z nich je svolná ke všemu. Okruh stálých klientů se asi zmenšuje.

50+ … tady se láme chleba … pokud zakotvíš u rozvedeného ženáče, tak je to vlastně výhra. Sice je starší a pupkatej, ale je hodnej, jednou za čas podržíš a máš klid. No a pokud ne, tak v 60 je z tebe troska na chlastu, v 70 máš za sebou projebanej život.

Jak říkám, je to asi řehole