Proč nevzniká skutečný zájem?

Nemůžu nevidět jeden společný rys všech nespokojených žen s chováním mužů a tak jsem se rozhodla to pojmenovat a sdělit co za tím vidím já.

Problém zní nedostatek opravdového zájmu. Chtít vědět kdo žena je. Projevit zájem o její vnitřní svět. To musí vycházet ze zájmu samotného, nikoliv mít to jako podmínku či překážku k dosažení sexu a výhod vztahu. Ten zájem musí vypadat nějak takhle: “chci vědět, co se v té ženě děje, protože mě právě tahle žena zajímá. Jaká je? Jaký je její příběh? Co ona potřebuje?” Mohla bych pokračovat velmi dlouho, to ale není má dnešní pointa. Význam slova “zájem” vychází z významu “zajímat se”. Teď si pánové vzpomeňte na svá oslovení žen v minulosti a odpovězte si sami, kolik skutečného zájmu, toho upřímného zájmu bez skrytých úmyslů v tom opravdu bylo…vážně má žena třeba zde věřit zájem někomu, kdo si nejenže nepřečte její myšlenky v blogu nebo povídkách, kde se ženy právě nejvíc otevírají a dávají nahlédnout do své duše, do jejich vnitřního světa a kde ti vnímaví najdou i mnoho mezi řádky? Protože tohle je jediný klíč k většině žen: vaš skutečný zájem o ně. Že právě ona je vaše vyvolená, kterou jste se rozhodli poznávat jako lidskou bytost a ne jen jako kus lidskeho masa k uspokojení.

A teď k příčině proč se to takhle neděje.

Většina mužů neví, jak vypadá skutečný zájem. Ani to vědět nemůžou, když ho nikdy neměli ani sami o sebe. Neví nic ani sami o sobě, neví, kým jsou, co je jejich talent. Sami neznají svůj vnitřní svět. Často se ho bojí, protože cítí, že se vymyká tomu co se od nich očekává. Neobjevili celou svoji hloubku, souvislosti a důvody, proč jsou právě takoví. Utíkají sami před sebou. Kvůli strachu ztratili kontakt se sebou.

Nemají o sebe zájem.

Pak nejsou na žádné cestě, za ničím nejdou, nemají žádný svůj projekt, který by rozvíjel i je samotné…a pokud něco dělají, nebí to v souladu s tím kým jsou. Tohle všechno vyžaduje vůli, disciplínu a ochotu jít do nepohodlí. Vyžaduje to odvahu zkoumat sami sebe. Rozpitvat si v sobě i to co je nepříjemné…a to se skoro nikdo neodváží. Jak se pak takový člověk má projevovat vůči ženě? A co asi hlubšího může u ní vidět? Kde má vzít motivaci poznávat hlubší svět toho druhého, když nepochopil krásu těch hloubek, těch skrytých souvislostí, které nás formují a kterýma dokážeme posouvat úroveň vědomí tak, že nás to dělá stále lepší verzí sebe samých?

Jakmile totiž rosteme, oak také vidíme vše co neroste. Z perspektivy toho kdo neroste tohle nelze vidět, ale pokud rosteme, tak vidíme kdo ne. A těch kdo rostou je málo. A jen od těch lze očekávat ten skutečný zájem o někoho dalšího.