NOČNÍ DĚVKA

Projíždí tiše, ztemnělou krajinou, Vzpomínky běží, pod noční oblohou.

      XXXXXXXXXX

Naplnit touhy, zažít své snění, Podlehnout svodům, co mysl jí plní.

Vystoupit z davu, hnána touhou svou, Odhodit masku, stát se děvkou tvou.

Ona a on. Setkání dnešní noci. Dva známý, neznámý, jen pro první pocit.

První krátký pohled, v očích jiskru zkříží, První letmý polibek, jak jemné chmýří.

Ruce však bloudí, tělem známé chvění, Chce jeho chtíč, jeho uspokojení.

Rty znovu splynou, dech se jim krátí, Jazyky tancem, rozpaky zkrátí.

Doteky rukou, násobí vzrušení, Utěšit žár, jeho potěšení.

Dráždí ji skutečnost, vedena vlastní touhou, Stala se děvkou, byť na chvíli pouhou.

Vzpomínky běží, však stále dál, Pro jednu hloupost, všeho se vzdal.

Zůstalo prázdno, smutek v očích, Zhaslo i světýlko, prožitých nocí.

      XXXXXXXXXX

Jsem noční děvka, projíždím ztemnělou krajinou, Hledám odpuštění v zapomnění, pod noční oblohou.

P.S. Poslední příběh, čeká na své naplnění, Schází den,čas,místo, pro jeho dokončení.