Touhy

Doteky jeho rukou byly jemné a pomalé, skoro nesmělé, a přesto v nich bylo něco silného, co jí rozbušilo srdce. V přítmí pokoje vnímala obrys mužského těla jen po částech ,široká ramena, teplo jeho blízkosti, tichý dech, který splýval s jejím. Atmosféra byla naplněná napětím, tím zvláštním vzrušením, kdy člověk touží po dalším doteku a zároveň si přeje, aby ten okamžik nikdy neskončil. Cítila vůni jeho kůže, teplo prstů na svých zádech a jemné chvění, které se jí rozlévalo celým tělem. Každý jeho dotek v ní probouzel zvláštní směs klidu a vzrušení, jako by se čas kolem na chvíli zastavil. Přitiskla se blíž, vnímala tlukot jeho srdce i tiché napětí mezi nimi, které nepotřebovalo slova. V šeru pokoje se jejich pohledy setkávaly jen na okamžiky, ale i ty stačily k tomu, aby cítila, jak silně po jeho blízkosti touží. Cítila jsem vůni jeho kůže, teplo prstů na svých zádech a jemné chvění, které se jí rozlévalo celým tělem. Venku bylo ticho, jen vzdálený šum večera za oknem, zatímco uvnitř mezi nimi vznikal jejich vlastní svět plný blízkosti, touhy a nevyřčených představ.