Sexualita

**\

„Při pohledu na tato fakta, jaké jsou tedy fundamentální rozdíly mezi sexualitou obecně a lidskou sexualitou zvlášť?“\

\

„Některé odlišnosti lze formulovat a vytyčit. Jiné jsou takového rázu, že nemohou být pochopeny omezeným lidským rozumem. Jeden z hlavních rozdílů se najde ve shora uvedeném faktu, že lidská sexualita ve více než 95 procentech je napojena na nepravý zdroj života. Proto v převládající většině situací přivádí a sděluje lidské mysli špatné ideje, vjemy, chápání a zkušenosti života ve všech jeho aspektech. Takže toto blokuje v lidském vědomí pravou realitu jsoucna a bytí na všech jeho úrovních. Kvůli této situaci nemají lidští tvorové žádnou představu o tom, co je vlastně život a sexualita. Tím, že jsou izolováni a separováni od všech ostatních bytostí ve stvoření a v zóně vymístění, nemohou zkušenostně porovnat se všemi jinými svůj život a sexualitu, jak je sami chápou, pojímají a praktikují. Nemajíce žádnou znalost o nikom a ničem jiném ve jsoucnu a bytí, lidští tvorové mají tendenci učinit závěr, že není možné žádné pojímání, chápání a praktikování sexuality.“\

\

„Naproti tomu v pravé realitě sexuálního života všech sentientních entit pozitivního stavu je sexualita spojena s pravým zdrojem skutečného života - Pánem Ježíšem Kristem a se všemi Jeho/Jejími duchovními principy. Kvůli této spojitosti jim jejich sexualita přivádí a sděluje jenom správné a ryzí ideje o životě a všech záležitostech prožívání a praktikování jejich sexuality za tím účelem, jaký byl ustanoven a sdělen Pánem Ježíšem Kristem.“\

\

„Další hlavní a fundamentální rozdíl je v tom, že lidská sexualita je zcela a úplně externalizována a naplněna tělesností. Má velmi málo duchovního spoluoznačení a jen velmi zatemnělé spoluoznačení duševní ve formě vágního pocitu naplnění a uspokojení. Kvůli tomuto postavení lidské sexuality nikdy nemůže během pohlavního styku dojít k opravdové, všeobsažné vzájemnosti mezi mužem a ženou. Fakticky jsou uzamčeni ve své vlastní zkušenostní modalitě, jež se nemůže sdílet jinak než zevním pozorování či vokálními projevy, které doprovázejí takový styk.“\

\

„Avšak vyložení těchto vokálních projevů a zevního pozorování je velice ubohým faktorem sdílení niterných prožitků v tomto procesu, neboť slova a tělesný výraz mohou se buď předstírat, anebo nejsou s to přivádět k opravdovému stavu a procesu té zkušenosti. Takže lidští tvorové si nikdy nemohou být jisti tím, co jejich sexuální partner skutečně prožívá v průběhu sexuálního spojení. A nejen to, ale jsou velice často zmateni i ohledně svých vlastních osobních či soukromých prožitků, takže často skončí s pocity prázdnoty, ponížení a deprese.“\

\

„Jako klinický psycholog, Petře, víš až příliš dobře, jak mnoho lidských žen je ošizeno o pravou zkušenost dokonce svého vlastního orgasmu. A co říkat o lidských mužích, co jsou frustrováni možností impotence a předčasné ejakulace? A mnoho jiných takových problémů, které souží lidské tvory a které jim nedovolují prožívat lidskou sexualitu dokonce v rámci jejich vlastní nesmírné omezenosti. Toť výsledek zvnějškovatění a příklonu k tělesnosti u lidské sexuality.“\

\

„Struktura lidské sexuality je těsně spjatá s její anatomickou strukturou. Lidské pohlavní orgány byly úmyslně umístěny v nejnešikovnější a nejméně pohodlné pozici, ve které je uměním udržet sexuální spojení na delší dobu bez svalových křečí či tělesné bolesti či bez nějakých jiných nepříjemných tělesných symptomů, které komplikují zkušenost opravdové radosti při pohlavním styku. Jedinec musí být velmi vynalézavý, aby získal znalost a zkusil nové sexuální pozice a způsoby styku, chce-li plně utilizovat *lidské* potenciály své sexuality.“\

\

„U lidského muže schopnost angažovat se v sexuálním spojení závisí jedině na *dosažení* a pak udržení dostatečně dlouho trvající erekce jeho penisu. Kvůli všemožným předsudkům, předpojatostem, pověrám i jiným duchovním, duševním i tělesným problémům není tento počinek vždy možný. Příliš mnoho zevních i vnitřních faktorů může nepříznivě ovlivnit tuto schopnost. Je zde tedy závislost na příliš velkém množství jiných činitelů, které jsou zdánlivě nad síly jakéhokoliv lidského muže. A když - vůbec-li - se erekce docílí a udrží po dostatečně dlouhou dobu, kolik lidských mužů je s to mít další erekci ihned po ejakulaci?“\

\

„Sexuální cyklus lidského muže a lidské ženy nikdy není náležitě sladěn. Muži docházejí k orgasmu rychleji než ženy. Není snadno pro ně docílit simultánního orgasmu stejné intenzity v průběhu pohlavního spojení. Některé lidské ženy jsou schopny prožít mnohonásobné orgasmy, některé vůbec žádné. Kolik lidských mužů je schopno prožít mnohočetné orgasmy? Ne příliš mnoho, jsou-li vůbec nějaké.“\

\

„Největším frustrujícím činitelem lidské sexuality je to, že i když je tato nejintimnějším prostředkem daným lidským tvorům k tomu, aby mohli zažít blízkost jiné osoby, nedovoluje nikdy vzájemná pohlavní zkušenost pronikat do partnerových myšlenek, pocitů, emocí, stavů a procesů ve smyslu prožití jedinečné konfigurace partnerovy osobnosti. Dokonce i při takovém intimním vzájemném sdílení - třebas primárně fyzickém - zůstávají si jeden druhému hádankou. Bez ohledu na to, jak často se věnují sexuálnímu spojení, nehledě na to, jak dlouho se navzájem znají, přesto vždy něco velmi důležitého zůstane pro oba navzájem skryto. Důvodem pro tuto situaci s lidskou sexualitou je to, že je odpojena od svého pravého duchovního a duševního pramene. Nedostatek této osudově závažné a životně důležité napojenosti je neustále přítomen v průběhu pohlavního styku i po něm, ač většina lidských tvorů není schopna hmatatelně ukázat, co tak bolestně postrádají.“\

\

„Nikdo neví, či jen velmi málo lidských tvorů ví, že přerušení tohoto spojení je hlavní příčinou všech tragédií lidské sexuality. Pomocí prapodivné struktury a prazvláštního duchovního, duševního a tělesného pozměnění stala se lidská sexualita nástrojem negativního stavu k tomu, aby udržovala lidské tvory v zaslepenosti a činila je neschopnými prožívat všeobsáhlost sdílení se s kýmkoliv jiným. Toto všeobsáhlé vzájemné sdílení by jim mohlo umožnit objev povahy pozitivního stavu, který má své kořeny v takovém sdílení - a otočit se zády k negativnímu stavu. Toť důvod, proč lidská sexualita byla uzpůsobena tak, jak je.“\

\

„Jinou hrubou omezeností lidského těla ve vztahu k sexualitě je to, že pocitové a senzorické schopnosti lidských tvorů jsou nesmírně úzké co do pole působnosti a frekvence. Svými tělesnými orgány jsou lidští tvorové s to vnímat a pociťovat pouze v krajně omezeném rozsahu, jsouce připraveni o možnost percepce jakýchkoliv jiných frekvencí pod nebo nad tím rozmezím. A nejen to: jejich smyslové fyzické orgány neodrážejí správně skutečnost toho, co vnímají.“\

\

„Takže máte zde dva omezující faktory: První je v tom, že mnohé bohaté zkušenosti se lidským tvorům vyhýbají kvůli jejich neschopnosti vnímat a prožít věci, jež jsou mimo dostupný rozsah a danou frekvenci. Druhý se týká toho, že to, co je v tom rozmezí a co má tu frekvenci jejich percepce a zkušenosti, neodráží pravou realitu vnímaného jevu. Jinými slovy to, co vnímají jako skutečnost, není vpravdě skutečnost, ale buď zkreslená realita, anebo něco docela falešného. Z toho důvodu ať se prožívá lidskými tvory cokoliv během sexuálního spojení, jakožto i v průběhu čehokoliv jiného, je buď zkreslené, nebo falešné, či mimo rozsah a frekvenci jejich smyslových percepčních schopností.“\

\

„Dobrým příkladem pro tuto situaci je to, že každá sentientní entita, jakožto i vše živé včetně lidských tvorů, zvířat, rostlin atd. vyzařuje nepřetržitě jedinečnou sféru, specifickou pro jejich povahu, ve formě vln, energií, barev, světel, vůní a čeho všeho. Tato sféra je odrazem a obsahem všech kategorií, atributů, rysů a vzorů unikátní struktury a dynamiky každého jedince a individualizované životní formy. Žádný z lidských tvorů nebo jen mizivé množství z nich, a to krajně omezeně, může vnímat tyto sféry, které nesprávně nazývají aurami. Avšak ti, co jsou schopni poněkud vnímat tyto tak zvané aury, nejsou s to dedukovat něco zvláštního o povaze jejich emanátorů, vyjma velmi obecných a nepřesných pojmů.“\

\

„Jak vidíte z toho všeho, jsou lidské percepční a senzorické schopnosti enormně omezené a jednostranné, poskytující jim ve většině případů nesprávné či falešné vjemy o realitě a vnímání jeden druhého. Když se všechny tyto faktory vezmou v úvahu, pak jaký druh sexuálních vztahů, ba vlastně jakýchkoliv vztahů, se může lidskými tvory docílit? Velice omezený, převrácený, nenaplněný, neuspokojivý a po většině prázdný a bez jakéhokoliv významu. Tím, že nemají možnost jiného zkušenostního porovnání s ničím jiným, než co je jejich vlastní, nemají lidští tvorové fakticky žádnou zkušenost opravdové sexuality, ba ani žádnou jinou zkušenost. Jejich vztahy jsou docela zcestné, nereálné. (Ty bys, Petře, řekl, že ‚zapáchají‘.)“\

\

„Naproti tomu je duchovní, duševní, tělesná a anatomická struktura sexuality v pozitivním stavu docela odlišná ve srovnání s lidskou pohlavností. Sexualita ve své pravé konotaci je prožívána, předkládána a sdílena simultánně a synchronně duchem, duší i tělem v jednotě, harmonii a jednotnosti své funkce. Niterné, vnitřní a zevnější aspekty sexuality působí dojmem a jsou vyjádřeny jako jedna, nerozlučně prožívaná zkušenost.“\

\

„Pohlavní orgány sentientních entit pozitivního stavu jsou vytvořeny a umístěny tak, aby poskytovaly plnost obsahu a kvality jedinečnosti jedincovy duchovnosti, duševnosti a tělesnosti. Takže pravé sexuální spojení nikdy není omezeno jenom na vnější zkušenost vagíny s penisem v sobě a penisu ve vagíně.“\

\

„Ačkoliv sentientní entity pozitivního stavu mají pohlavní orgány s fyzickými komponentami, jež odpovídají souvztažně lidským sexuálním orgánům, je jejich struktura, funkce, účel a začlenění v rámci celku sentientního systému docela jiného druhu. Především jsou tyto orgány vždy ve stavu připravenosti pro sdílení za jakýchkoliv podmínek. Jejich funkce a schopnosti jsou zcela kontrolovány sentientní vědomou myslí (nemají žádnou nevědomou mysl!). Jak muži, tak i ženy jsou schopny prožívat m

nohočetné orgasmy stejnou měrou.“**