Prkno

Zvoní budík, ráno, musím vstávat a do práce. Prší, víčka jsou těžká, nejdou otevřít, čekám, probouzím se pomalu. Venku příjemný chládek, déšť kropí zahrádku, všude svěží zelená je nadšená z potřebného zavlažování.

Dnes ,to moje tělo , to si ale žije úplně jiným životem. Je líné, vůbec nic se mu nechce, nejraději by zůstalo pod dekou.

Někde hluboko však cítím touhu na sex. Touhu po touze, po dotycích, po mazlení, po fyzické přítomnosti muže. Ale fyzické tělo, to je těžké a hejbat se mu teda vůbec nechce, ani náhodou. Představují si, že jsem prknem, s dírou po suku😀. Úžasná představa, jak bych ležela jako matračka a nechala se hladit a laskat, aktivita moje by byla veškerá žádná, jen bych energii přijímala. A těch třísek v jazyku....😀

I takovéto stavy jsou součástí života. Chuť by byla, ale není energie. Značná nevyváženost.

I takový je život, nejsou jen naplňující šukačky, kterých stářím ubývá, ale nastávají i dny líné a unavené,kdy by se člověk nejraději šel někam zahrabat🙂.

No a proč to píšu, prostě jen tak, abych ukázala i jinou stránku chtivosti, tu nedokonalou, tu o kterou člověk vůbec nestojí, ale která prostě se také děje.

Uvařím si kafe, k tomu budu zakusovat hořkou čokoládu, at jsem hezky tlustá 😁......alespoň nějakou radost ze života dnes ....🤐😀