Desáté přikázání

Nechci se rouhat, ale připadá mi, že některá přikázání jsou nedomyšlená. Možná že to Mojžíš nevyřídil doslova když slezl z hory Sinai. Vezměte si jen to desáté, „nepožádáš manželku bližního svého“. Nic proti tomu, mám v tomhle ohledu čisté svědomí. Ale jak je to naopak, když začne manželka mého bližního? Třeba byl Mojžíš taky takovej nekňuba jako já, že musel být k činu sveden. A na to v bibli paragrafy nejsou.

Můj bližní byl můj šéf. Snad o patnáct let starší, přesto jsme se skamarádili a moc dobře si rozuměli. I s jeho stejně starou manželkou. Věděli, že jsem sám, zvali mě často k nim na večeři, podnikali jsme společné výlety po kopcích, moc pěkně jsme se bavili. Béďa byl veselá kopa, jeho manželka spíš zdrženlivá. I v oblečení. Nosila většinou nějaké sako, trochu staromódně volné, ne tak těsně připasované jak se to dneska nosí. Jediné co občas poutalo mou pozornost byl jemný krajkový lem košilky, který skrýval napříč pohled do výstřihu. Jinak jsem si ji moc neprohlížel, proč taky, je to přeci manželka kamaráda a navíc mého šéfa.

Jednou nám to s výletem nevyšlo. Přišel jsem podle úmluvy v sobotu ráno do ústavu, že odtud vyjedem ven. V šéfově pracovně seděla na jeho křesle jen ona, jeho manželka, že ho musí omluvit, odvolali ho spěšně na celodenní poradu, tak na mně čeká aby mi to vyřídila. „Taky je to k něčemu dobrý“ povídá na uklidněnou. „Už dávno jsem si chtěla s tebou promluvit mezi čtyřma očima. Řekni... co ti na mně vadí? Když jsme všichni pohromadě jsi samý žert a jen jsme chviličku sami jsi vždycky jako zakřiknutý. Co je to, bojíš se mně? Nebo se ti nelíbím?“

Dost mě svou poslední otázkou zaskočila. „Těžko říct...“ odpovídám upřímně. „Odkud mám vědět líbí-nelíbí, vždyť... já tě ani moc neznám.“

Jako kdyby tuhle námitku očekávala, dala se do smíchu a povídá: „Tomu se dá snadno odpomoct, nemyslíš?“ Jak sedí trochu niž než já – opřený o stůl - napřimuje se a zvolna si rozepíná knoflíky od saka. Jsou tam jen dva, ale ty stačí mě neočekávaně vzrušit. Ani jsem si nevšiml, že dneska nemá tu krajkovanou košilku. Nemá dokonce ani podprsenku. Jak se cípy rozepnutého saka sváží do stran vyvalují se velké kuželovité prsy. Majestátně visí s tmavými velkými dvorci – a propánakrista, se vztýčenými bradavkami! Vítězoslavně se na mně usmívá, chvíli se baží mým obdivným pohledem a pak se rozverně optá „co říkáš teď, líbí nebo ne?“ Nezmohl jsem se na slovo, jen civím na tu netušenou nádheru. Věk na nich není vidět, vrásky má snad trochu na krku, ale prsa jsou heboulinká... Zřejmě začíná být netrpělivá. Shodí sako úplně, popadne si oba prsy pod jejich vrcholky ze stran, tiskne je k sobě, zvedá trochu vzhůru a zas je nechává poklesnout, a znovu... mám dojem že si je tře o sebe, že to nedělá jen aby mě vzrušila. Jak se u toho zasněně usmívá a lehce vzdychá, nepochybně vzrušuje sama sebe... svýma zřejmě moc vnímavýma kozama.

Přestává mi vadit, že je to manželka přítele, o tolik starší. Beru jí je z rukou, hladím je odzhora dolů, opakuju její pohyby, nadzvedám a tisknu je k sobě... je to blahý pocit pohrávat si s tak krásnýma prsama. Pro ni zřejmě taky, jak slastně vzdychá. Skláním se k nim, trochu je odtahnu od sebe a zanořím se obličejem mezi ně, do té nepopsatelné cézůry, a líbám je oba do stran. Přichází mi na pomoc. Stiskává si je na můj obličej, tře se jimi o něj, čím dál tím rychleji až se mezi nimi zadýchávám. I ona dýchá rychleji, vzdychá až náhle vzkřikne a přestává stiskat- je to možné, že se takhle dostala do orgazmu?

Nadzvedám se výš, přitisknu se ji na pootevřená ústa. Její smyslné rty se přisají na má ústa a vášnivě se líbáme. Jsem šíleně vzrušený z těch her s jejími prsy, z jejího orgazmu a z vroucího líbání. Samozřejmě že si to uvědomuje, starší zkušená žena. Odtahuje se od mých úst, přejede rukou po mých vyboulených kalhotech – bóže jen ne moc, říkám si v obavách abych se taky nedostal na vrchol, ještě v kalhotech. Jenže to bych ji podcenil! Obratně mi rozepíná kalhoty a stahuje i se spodky dolů. Chvíli si zálibně prohlédla můj ztopořený penis, přitahla ho k sobě mezi prsy – tam co jsem byl před chvílí obličejem- prsy kolem něj stiskává, nadzvedá a klesá a klouže mi jimi po mém bouřícím se údu. Klouzání prsů po údu zrychluje, zase jako prve, šíleně se to u mně stupňuje, navíc vědomí, že ona se zase doklouzává do orgazmu... musím jí přirážet mezi ty útulné prsy, skutečně mezi ně prcám, napětím přestávám vnímat svět, jen ještě, znovu, už jen trochu... Zase vykřikla, právě když mi začal stříkat... Ohleduplně mi ho ještě párkrát stiskla, jak dostřikoval postříkal jsem jí nestoudně ty krásné vilné prsy. Trochu jsem se zastyděl, takhle zneuctít prsa manželky bližního...

Jí to ale nevadilo. Naopak, roztírala si to po obou prsou, zdálo se, že jí to taky dělá dobře. Pak se vrátila k mému údu, když zjistila že je už ochablý tázavě se mi podívala do očí, něco jako copak je to s tebou... sklonila se k němu ústy, vsála ho dovnitř, rukou si ho přistrkovala, vevnitř olizovala žaluda... halt zkušená žena. Netrvalo dlouho a ON začal reagovat, ztuhnul a pěkně se postavil. Opustila ho ústy, vzala pevně do ruky a povídá „víš co, vyměníme si místa. Teď bych to konečně chtěla doopravdy.“

Hbitě si svlékla sukni i s kalhotkama. Pohled na její nahotu mi pomohl udržet erekci v potřebné míře, pěkná ženská, říkám si, na svůj věk... Usedla na stůl, nohy si opřela vedle mně na židli a vedla si penis na otevřenou studánku. No, studánku, abych to nepřeháněl. Už z povzdálí bylo vidět až kus do ní, do té lačné vlhké studně. Ale čilá byla, jen si na ní přiložila špičku ztopořeného penisu schlamstla ho hravě dovnitř – no dobře, samozřejmě že jsem trochu přitlačil, ale moc jsem nemusel. Měla ji velice mrštnou, na každý můj pohyb dovnitř se kolem údu jako v křeči stáhla, moc mě to vzrušovalo. Že jsem právě před tím byl, trvalo mi to dlouho, než jsem se dostal na tu náhorní rovinu slasti. Snad to bylo těmi křečovitými stisky, že se rychle blížila cíli. Takhle v sedě na stole neměla možnost se aktivně podílet, přirážet nebo tak. Ale ty stisky, to jí dodělalo. Najednou vykřikla a celá se uvolnila. Zklamaně jsem se taky zastavil. Provinile se na mně usmála a povídá „to nic, já můžu víckrát za sebou. Jen pojď a dělej...“

Měla pravdu. Podruhé už jsme se sehráli. Byl jsem halt pomalejší, přidal jsem tempo teprve když ona své svírání zrychlila a tak jsme se za společného vzdychání dopracovali k závěru společně. Bylo to skutečně moc pěkné, plné rozkoše, ale měl jsem toho pomalu dost. Ale ona – nenasyta - zdaleka ne. Tiskla mi hlavu dolů a povídá, že na závěr by chtěla trochu něžnosti...

Moc ponoukat mě nemusela. Byl jsem zvědav jak vypadá zvenku rozkrok starší ženy. Nejsem začátečník, lecjakou už jsem mohl obdivovat zblízka, ale ta její mi opravdu učarovala. Asi jsem si vykouzli ve fantazii, že díky jejímu věku mi připadá nějak rozumná. Rozumná kunda starší manželky mého bližního, to mi zní přiléhavě. Snad taky, že byla tak svůdně chlupatá. Svůdně zdůrazňuju záměrně. Neznám nic svůdnějšího než muset ty skryté klenoty pozvolna odhalovat sám. Probírat se porostem, odsouvat ty ochlupené velké pysky do stran než se objeví ta skutečná nahota zarudlé rajské zahrádky. Měla ji opravdu temně zarudlou, jistě od předchozího šoustání. I ty malé, ty nymfy, jsou zarudlé, nejsou nijak svraštělé jak by se u starší ženy dalo předpokládat. Hladký je i zduřelý klitoris, který tak půvabně kraluje celé té milostné scenerii. Dole z ní ještě vytékal čůrek mého výstřiku, ale to mi nevadilo, spíš lákalo zanořit se do ní obličejem.

Trefil jsem se do živého. Říká se, že ženy s vnímavými prsy mají mimořádně vnímavý klitoris. Asi právem, obojí podléhá za vývoje stejné regulaci. Které narostou velká prsa mají taky velký poštěváček a obojí jim skýtá velkou slast při dotyku. Jakýmkoliv. Tak oboustranně vilná byla i má starší přítelkyně. Před tím orgazmus z prsou a teď silné vzrušení z klitoru. Když jsem se cpal jazykem dovnitř do studánky – pronikavá vůně jejího moku, směsi od nás obou, mě šíleně vzrušovala – přejel jsem nechtěně nosem po poštěváčku. Ááách, vzdychla hlasitě a tlačila si zeshora mou hlavu do svého rozdováděného rozkroku. Chvíli jsem opakoval obojí, jazykem vevnitř a nosem po NĚM, po jejím naběhlém zázraku. Hýbala mou hlavou do stran a čím dál hlasitěji vzdychala. Pochopil jsem. Vytáhl jsem jazyk a začal lízat hlavičku poštěváčka nahoru a dolů, víc do stran, jak hýbala mou hlavou. Když jsem si osvojil rytmus jejích pohybů opustila rukama mou hlavu a zvedla je. Stačil jsem jen rychle vykouknout nahoru a žasnu. V tom rytmu jak jí jazykem posouvám poštěváčka tiskne si prsa k sobě, mačká a povoluje- zřejmě si je onanuje, k doplnění své slasti zezdola. Vzdychá, za chvíli sténá nó nó, nó. Vžívám se do jejího napětí a zrychluju pohyby jazykem. Úspěšně. Vykřikla a odtáhla mou hlavu ze svého klína a dodýchávala se na uklidnění.

Ale u mně ani stopy po klidu. Naopak, úd se mi už během jejího vzdychání postavil až to skoro bolí. Potřebuju ji, nutně. Zvedám se a vsouvám jí ho nemilosrdně do její ukojené kundy. Ale to nic, jak říkala prve. Je šíleně nenasytná a chce taky. Jinak. Tlačí mě za ramena abych dosedl na křeslo, sváží se se stolu a dosedá na můj bolestně ztopořený úd. Ještě si nadzvedne prsy aby se jimi mohla tisknout na mně. Nadzvedá se a zase klesá, zvolna, na mé nedočkavé vzrušení až moc pomalu, ale však ona ví co a jak. Rozšafně mrdá, začínám řičet rozkoší, ale pohnout se proti ní nemůžu. Není to ani zapotřebí. K jejím klouzavým pohybům se přidávají zase ty křečovité stahy jejích vnitřních svalů... Sténáme oba, oba dostihujeme cíle ve stejný okamžik.

Na závěr dodává „abych nezapomněla – měla jsem tě pozvat dneska na večeři. Myslím, že bude líp když to odložíme na příští sobotu, nějakou výmluvu si už najdem...“