Byl pozdní večer I.

Byl pozdní večer, první máj … neměl do čeho píchnou a tak se rozhodl zajít za svou dávnou známou … jen tak, bez ohlášení, jak se říká „na blint“ … zazvonil u jejích dveří a čekal … za dveřmi nebyl žádný pohyb,
zazvonil podruhé … když ani na třetí zazvonění nikdo neotvíral, vydal se zklamaně zpět domů … zavolal si výtah na jehož displeji mohl sledovat, jak mění
jednotlivá podlaží a blíží se k němu … krátké cinknutí a otevřely se dveře a tam stála ona … bohyně, jež mu již před lety učarovala … na její tváři se objevil úsměv, ten úsměv jejž dobře znal a po dlouhá ta léta se mu stále zjevoval v jeho snech … ustoupil o krok stranou aby mohla vystoupit … a pak uslyšel ten její sametový hlas „jdeš za mnou?“ … jen stačil pokývnout hlavou … jeho hrdlo bylo sevřeno tím známým pocitem, který při setkáních s ní stále znovu a znovu zažíval … „půjdeš dál?“ ozvalo se z jejích medových úst … opět se zmohl jen na souhlasný pohyb své hlavy … vydala se směrem k svému bytu a on ji následoval … nemohl si nevšimnout, že její chůze je stále tak ladná a její postava tak pevná … ‚cvak‘ neslo se chodbou a dveře od jejího bytu se otevřely … vstoupil za ní a zavřel … stála otočená zády k němu a čekala až jí pomůže z kabátu, který ji chránil před chladem toho májového večera … poté se vydala z chodby do hloubi bytu a jemu se opět naskytl ten dech beroucí pohled … opravdu před ním kráčela bohyně … jeho mysl byla plná jediné myšlenky „chci ji“ … rychle se vydal rázným krokem za ní
… dostihl ji právě uprostřed obývacího pokoje, který byl útulně a s grácií
jí vlastní zařízen … chytil ji kolem pasu a zlehka se k ní přitáhl … čekal nějakou reakci, ale ona jen zůstala stát … přitiskl se zlehka k ní a přiložil hlavu k její … ta vůně ho omámila … zašeptal jí do ucha „jsi ještě
krásnější než kdykoliv předtím“ … ona jen lehce uklonila hlavu, jen tak aby její zlatavé vlasy odkryly hebkou kůži její šíje … neodolal a políbil jí … její
dlaně se dotkly jeho rukou a zlehka je z boků přesunuly tak, aby jí celou objal … teď už neváhal a přimknul se k ní ještě těsněji … znal ten postoj z dřívějška a věděl, že i ona ho chce … to mu dodalo odvahy …