Jekyll a Hyde?

Jsme spolu s manželem už více jak čtvrt století. Nemůžu mít lepšího muže, než je on, a náš vztah je možná, na české poměry, neobvykle věrný a pevný. Máme odrostlé děti, a pracujeme společně v naší malinké svobodné živnosti. Nebudu uvádět podrobnosti, jen naznačím, že je to činnost specifická...

S tou ale souvisí jedno: Pro naše "klienty" jsme oba osobnostmi, na které se spoléhají ve svých nelehkých problémech, které život přináší. Tak jsme od rána do večera v kolotoči lidských osudů, tragedií a bolesti a do nás naši "klienti" vkládají mnohdy svoji poslední naději.

Manžel i já musíme být pevní. Věřit sobě i svým vědomostem a zkušenostem, ale také vyzařovat jistotu. Neotřesitelnou jistotu profesní, etickou i mravní.

Osobnost každého člověka je však ve skutečnosti takovým zvláštním mixem světla a stínu, dne a noci, rozumu i vášně. Čím více my, lidé, zdůrazňujeme jen jednu polohu své psýché, tím více se v nestřežených chvílích dere na povrch ta druhá. Ta, kterou bychom nejraději ukryli hluboko před zraky těch, kdo nás znají. A to se nevyhýbá ani nám...

Už dlouhá léta fotíme část naší domácí erotiky a fetišů. Těch, které nám oběma způsobují radost. Jsou to fetiše možná pro někoho podivné, leč tyto libůstky nekonečně osvěžují náš vzájemný vztah i sex. A navíc jsme zjistili, že nám pomáhají uvolňovat po nocích onu masku serioznosti, morálky a dokonalosti, kterou jsme povinni nosit přes den.

Dostali jsme se tak postupně do oné prastaré polohy rozdvojení osobností, což tak skvěle popsal už pan R. L. Stevenson ve své světoznámé novele "Doktor Jekyll a pan Hyde".

Zpočátku, kdysi, jsme z toho byli s manželem oba jaksi rozpačití. Snažili jsme se svoje vášně neodkrývat naplno - dokonce i sami před sebou, a to po mnoho let - krotit je, a hlavně držet je, co to šlo, pod pokličkou.

Postupem času jsme však přicházeli postupně stále více a více na to, že právě "temné", či řekněme "noční", uvolňování našich vášní a erotických přetlaků je asi jedinou možností, jak žít normálně a vyrovnat se s oběma stránkami našich povah!

Naše fotky jsme začali už dávno zveřejňovat, i když přísně a důsledně bez našich obličejů a konkrétních identifikačních detailů, a oba - manžela i mne - začal vzrušovat zájem cizích diváků o naše intimnosti a těla a o naše specifické fetiše.

Nejsme si však nevěrni, a nikdy jsme nebyli. Nehledáme dobrodružství nikde a s nikým mimo náš soukromý vztah!

Na některých erotických chatech, i zde, však popouštíme uzdu vlastním fantaziím a kdo z diskutujících tuto naši "hru" přijme, neprohloupí, i když se to může zdát na první pohled "nezajímavé". Užije si totiž se mnou (či někdy i s manželem v případě jeho zdejšího nicku), virtuálně mnoho vzrušujícího, pokud se trefí do perverzní nálady, která námi občas zazmítá. A užije si pak možná intenzívněji a hlavně neobvykleji, než kdyby to bylo reálné! Fantazie je totiž mocná čarodějka - a fantazie v našich specifických fetiších máme, díky dávnému uvědomění našich Jekyllů a Hydeů, kteří v nás dřímají, více, než možná od profesionálů skutečného a reálného sexu.

Při skutečně výtečné, a nepříliš časté konstelaci, se v poslední době někdy i výjimečně stane, že diskutujeme oba dva. Já i manžel - každý ze svého zdejšího nicku - společně v "trojím chatu" s jedním jediným mužem naráz, a vzájemně si umocňujeme (i pomocí mých fotek) svoje vlastní fantazie o hypotetické onanistické erotice dvou mužů nad jednou ženou, jejíž "zvrhlý" manžel povolí její tělo ve své vlastní přítomnosti pro potěšení virtuálně "zneužít" cizím mužem...

A tak dnes šťastně s příjemným chvěním smyslů proplouváme v řečišti dvojích našich životů, avšak dokonale skloubených v jednom barvitém a vyrovaném žití, a sice životů denní solidnosti a noční perverze. Ve dne morálka, která se opírá o noční zvrhlost - a obráceně: Zvrhlost ve fantazii je předpokladem kvality, poctivosti a mravnosti ve skutečnosti!

Nikoho přitom nepoškozujeme, nezraňujeme - a hlavně - ani nepodvádíme!

A tak jsem, v mých skoro padesáti letech, šťastna díky objevu a plného uvědomění zákoutí své a manželovy duše, a současně díky možnostem internetu. Umožňuje mi to být ve dne reálnou decentní "dámou" - a v noci občas někdy tou lítou virtuální "zvrhlicí".

Je to hřích?

(Malá nápověda: Hřích je jednání, které poškozuje druhé a působí vědomě vždy proti dobru.)