"Mňaaaauuuuu..." rozlíhalo se celým palácem. Šeherezáda klečela vopřená vo lokte na débichu před trůnem. Prohejbala řbet, co nejusilovnějc a zároveň přizdvihovala zadek eště usilovnějc. Mňaňčela při tym jak kočka a její mňaňčení končilo hlubokym hrdelním zavrčením. Hrála si na kočku. Šahriár přitem do ní sprutka pronikal a že hnedky po průniku narážel do stěny, tak ho to eště vic dráždilo, až taky zamňaňčel, ale zvuk se mu dral z hrudi a připominal tak spiš tygra.
"Šahrijáru, ty volečku, možem ne tem vydělat celej majlant! Eště že nám tadyk ta uchazečka vo prácu přinesla darem taky párek eskymáckejch bojovejch koček. Nikde sem tadyk na střednim východě podobný v žádnym zverimeksu neviděla!"
Vopět zamňaňčela a koukala přitem zamilovaně do voliéry na papoušky, kerá byla přistavěná u voken hnedky u výtahu. V ní se vyvaloval na hromadě barevnýho péří párek tech koček ze severu. Voblizovaly sy hustý kožišky a mhouřily při tem labužnicky ty svý kulatý modrý voči. Papouškum kerý předtím ve voliéře vládly nepomohly ani mohutný zobany a ani sprostý nadávky. Ty platily akorát na vobyčejný palácový kočky, ne ale na bojový plemeno. Eskymáci je cvičej eště jako koťata proti vlkom. Uvážou k polárnímu kruhu vodítka vod vlků a ty pak zaujmou kruhovou vobranu. Potem stačí akurát přizdvihnout kožušinu u vchodu do iglů a zavolat buť: "Seber!!!", nebo "Trhej!!!", podle teho, jak je má kdo vycvičený.
A měly byste vidět tu melu, dyž se ty koťata pustěj do tech vlků, sou to Eskymácký Vlkodavky, hodně vzácny plemeno. A kolik ušetřej prachu a volova, to se vůbec nedá spočítat! Akorát, že jim tam tem zniká to globální voteplování, jak se tam tolik tech chlupů dostává do vovzduší. Což teprvá, když se jim připlete pod packy polární medvěd - to pak maj na celym severu bílo! A Šeherezádě, kerý to pálí skorem jak bývalýmu ministrovi financi, ne temu v demisi, temu eště před nim, bylo hned jasný, co se dá na tem vydělat. Zatimco Šahriár pokračoval, začla básnit: "Až budem mit mladý a dáme to na Aukro, to ani nebudeme musit tolik těžit ropu, těžařum zavedem volnou nedělu, ať si taky vodpočinou. Hrubej domácí produkt pak překoná veškerý vočekávání a budem si moct pořidit nač si spomenu..."
"Ňááááuuuuu!!!", dodal Šahriár hezky do vejšky, ale neustával.
"Já bysem chtěla iglů..." dodala Šeherezáda, protože už jí začlo bejt docela hicno! A Šahriár vo to usilovnějc pokračoval v hloubení.