Máš chuť Markitánky

Oči dokořán
a v těch očích tání,
vešels do mých bran
já Tě zvala dál.
Jenže od těch chvil
nikde nemám stání,
jiným než jsem byla
jsem se stala.
Vyznat bych se měla
jsem však bez vyznání,
vyznat bych se měla
však můj rozum žel
s rojem včel odletěl
vím jen .....

Máš chuť Markitánky, touho má
mojí vůni znáš
vcházíš bez pozvánky, touho má
vůbec neklepáš.

A tak aniž vím
zda se lepším stávám,
běžím za něčím
bůhví čemu vstříc.
Něčeho mám víc
něco oplakávám
nevím, jak to říct.
Ani sebe sama
často nepoznávám,
tisíc chutí mám
letět ke hvězdám,
běžet sama
nevím kam
vím jen ....

Máš chuť Markitánky, touho má
moje chutě znáš
a do snů se vkrádáš..

Zklamání se bojíš, zázrak očekáváš.

Před branou teď stojíš ani neklepáš.

Máš chuť Markitánky, touho má
mé prosby o odpuštění znáš
a nic neříkáš....

Vždyť Tě mám tak ráda touho má ....