Bože,to je zase den...
Kolega přinesl z domácí zahrádky své vlastní chilli papričky. Jejikož máme oba rádi ostré a po loňské zkušenosti,kdy mám jeho vlastní "chilli omáčka" došla docela brzo,jsem byl zvědavý na nové vzorky,těch malých mršek. Letos zasadil už tři vzorky. Ty dva loňské měly grády,to si pamatuju dobře...
Loni ,když totiž vařil tu svou omáčku,bylo jasné,že to bude teda matroš. Hodně napovědělo i to,že během vaření upadly hrnci obě uši a dvakrát mu při míchání chytla plamenem dřevěná vařečka. Naštěstí má dobře v paměti hasičské kurzy a nic zlého se nestalo. Jeho žena,původem maďarka,řekla ,že tohle jíst nebude. To nás tehdy udivilo,byť ráda vzpomínala svou babičku v maďarsku u které " pálila i krupicová kaše " jak vždycky připomněla...
Letos ho teprve to vaření čeká,ale už podle těch vzorků,má z toho obavu. Musím uznat,že právem...
Přišel do práce po dovolené a vysmátý jako lečo.
"Ty vole kámo,mám vzorky... Papriček..." dodal. Už u toho úsměvu jsem měl tušit,že LETOS to teprve bude něco extra. Vyjeli jsme a fuláme co dělal na dovolené,co baba,dítě,no ty klasické řeči...dokud nedošla řeč na jeho papričky...
"No musím Ti říct,že ty vzorky co jsi ti přivezli kámoši z Peru,jsou fakt divné..." říká mi se zasněným výrazem. Letos mi totiž jedni známí, co jeli na čundr na to Machu-Picchu,dostali jako bojový úkol přivézt semínka nějakých poctivých papriček. Hned ,jak se vrátili,přišel mi balíček se semínky. Předal jsem je kolegovi,který se o ně postaral. Pěkně je nechal klíčit ve vatičcce,pak do zeminy,až pak na zahrádku do svého skleníčku... Pak jen zalévání a vylamování výhonků. Slunce nám letos přeje,to všichni víme.
"Představ si,že ty Peruánské papričky,ošukaly ty moje standartní vzorky... a vzniklo tohle..." a vítězně vytahuje ze sáčku papričku. Koukám na ni a už od pohledu vypadá jedovatě. Je totiž zelená s modro až fialovým žíháním.
"Hmm... Vypadá drsně..." konstatuju nahlas.
"I ty kozí rohy vedle těch papriček nějak zesílily..." podotkne a podává mi jeden. Zakousnu se do něj a musím říct,že má pravdu. Ze začátku nic,ale pak chytl teda hezký pálivý ocásek. Potom přišla na řadu ta zmutovaná potvora. Kolega ji rozříznul pěkně podélně na dva stejné kusy. Vysypal semínka a podal mi jednu půlku. Nechtěl jsem vypadat jako srab a taky jsem nevěděl do čeho jdu,tak jsem si tu pěticentimetrovou polovinu strčil celou do pusy. Kousnul jsem si snad třikrát,víckrát určitě nee...
Aaaaaaa.... kurva... do piči.... dooooo pičiiiiiiiiiii.... Jazyk mi zcepeněl a začaly mě pálit rty. V puse jsem měl asi tisíc stupňů a na čele se mi začaly tvořit kapičky potu. Kolega mě bedlivě sledoval a přiblble se usmíval. Už to,že mi tu půlku podal,napíchnutou na noži,mi mělo být divné... Rty mi brní a běhají v nich tisíce mravenců,dát si teď do huby lčičku,přetavím ji na přívěsek na klíče. Oči mám vykulené jako prvorodička v sanitce. Cítím,jak rudnu a měním barvy. Paprička,kterou jsem polknul už je v žaludku,kde se to taky rozjíždí. Cítím,přesně kudy klouzala dolů a jsem v jednom ohni,od žaludku po jazyk. Snažím se napít a zárověň sledovat cestu. Kolega vidí mé počínání a soustrastně mi otevírá petku s vodou. Ta nasycená voda v mé puse působí jako rozbuška... už mi i slzí oči. Voda mi okamžitě vaří na jazyku a nestíhá chladit.
"Máma mi říkala,že se to musí zajíst chlebem..." nemůžu mluvit a jen přikyvuju. Kolega mi podává pořádný krajíc suchého chleba a já ho koušu jako šílený. Zapíjím to vodou a během chvíle je petka prázdná. Po čele mi stékají kapky potu a já už si dávám ručník kolem krku. Snažím se řídit a nevnímat do horko,které se mi šíří celým tělem. Asi po hodině,se situace už dá celkem v pohodě vydržet. Vrací se mi hlas a doufám,že jazyk nelehl popelem...
"Jsem netušil,že si ji mrskneš do huby celou... Nestihl jsem tě varovat..." říká mi pobaveně a já mu to vůbec nevěřím... Pak jsme to nějak zakecali jeli dál.
Druhý den kolega řídí,jedem přes francii na španělsko a já se chystám tvořit oběd. Dohodli jsme se,že uděláme naše oblíbené chilli. Tak jsem nakrájel maso,cibuli,přidal olej,koření dal do mikrovlnky udělat. Maso se dělalo a vonělo kabinou. Mezitím jsem krájel zeleninu,kousek okurky,cibuli na plátky,obyč papriku,cherry rajčátka,no a otevřel jsem dvě piksle fazolí. Nakonec jsem tak nakrájel na kousíčky i tu jedovatou mršku. Maso jsem několikrát zamíchal a pak k němu přihodil i tu zeleninku. Celé se to točilo v mikrovlnce a my se těšili na pořádný dlabanec. Kolega sjel na hezké francouzské parkoviště,protože si chtěl umýt hrnek od svého oblíbeného turka a mě se stejně chtělo čůrat.
Zastavujeme na parkovišti,kde kupodivu nikdo nebyl. Vystupujeme ven a já jdu k blízkému křoví se vymočit.Stahuju šortky až skoro na kolena,ať vyvětrám celý rozkrok. Vytahuju vercajk,sroluju koncovku a chystám se močit. Najednou mi na žaludu sedí moucha. Odháním ji a přejíždím prsty po žaludu a spouštím čůrací proces... Celé to trvá snad tři vteřiny. Proud z mého močového měchýře sotva dopadl do trávy,když cítím pálení na koulích a žaludu.
"Kuuuuuuwáááááááááá.... to néééééééééé" vyletí ze mě a v mžiku si vybavuju krájení té palivé potvory před několika minutami. Kouknu na péro,které už začíná horkem doutnat a vzduchem se nese smrad spáleného pupického ochlupení.
"Do pičíííííííííí....." řvu a otáčím se. Záchody,kde jsou... Tam... Běžím,nebo spíše šmidlám nohama jako gejša a snažím se dostat k záchodkům. Šortky mi na kolenou více nedovolí. Kolega stojí před autem a pokuřuje cigáro. Celé to sleduje v němém úžasu.
Došmidlávám k záchodům,obíhám je a doufám,že je vzadu kouhoutek s vodou,roštem na mytí nohou a kanálem. Péro už začíná hrát všemi barvami, chlupy na vejcích se kroutí žárem. Díííky bohu... Mačkám kohoutek a začíná téct voda. Klekám si na zem strkám pééro pod proud vody. Ozývá se hlasité zasyčení a čurák se mi jako ocel kalí do tvrdosti. Nevím co mýt dříve,jestli jedovaté ruce,nebo péro. Rozhoduju se pro péééro. Voda přestává téct... Do prdele... Mačkám hlavou ten dávkovací kohoutek a rychle si šudlím šulína od toho jedovatého svinstva. Péro nabírá fialovou barvu a to nepříjde úplně normální...
Čelem držím kohoutek a myju žalud i koule jako o život. Voda prská a stříká kolem ,jsem celý mokrý. Je mi to fuk,hlavně, když si uhasím pééro...
Auta co sjíždějí na parkoviště při výjevu,který se jim poskytuje,prudce přidávají plyn a odjíždějí. Naštěstí nikoho nenapadlo zastavit a já jim jsem vděčný... Snad po půl hodině mytí mého pééra,mu klesá teplota asi jen na sto stupňů celsia. To už se dá vydržet,tak pomalu vstávám. Nohy mám dřevěné a pééro spálené. Jsem celý mokrý a šourám se jako posraný k autu. Kolega pokuřuje a ví,že teď na mě nemá mluvit. Pomalu se převlékám do suchého a sedám si na místo spolujezdce. Zapínám klimu naplno,směřuju proud vzduchu do bočních foukátek,nastavuju nohavici nových šotek na foukátko. Ledový vzduch proudí do mé nohavice a příjemně chladí. Z druhé nohavice vylétá ven velmi ohřátý a smrdí dýmem... Sedím a z hluboka dýchám...
Kolega vyjíždí z parkoviště a už zase letíme po dálnici. Nemluvím a sedím zticha.
"Jsem se díval......máme tady pěnový hasičák........ myslíš,že se sním dá hasit pééro v plamenech?" říká mi se zadržovaným smíchem a najednou hrozně důležitě sleduje silnici... Otáčím k němu hlavu.
"Ty jsi hrozný cyp... Počkej,až se to přisere tobě... tě chcu vidět..." odpovídám mu.
Dusí v sobě smích a kouká se raději do bočního okénka. Pak se na mě podívá se smíchosoustrastným pohledem a řekne mi vlídně.
"Máma mi říkala,že se to musí zajíst chlebem..."
Asi mu tu jedovatou žíhanou potvoru v noci narvu do prdele... Musím se usmát,při představě jak si bude chladit prdel jako já péro...
Jsem zvědavý,čím si bude držet ten kohoutek... Já mu ho držet nebudu... Na to ať zapomene...
Fred
Ps: Hledám tímto ženu na kurevsky žhavý sex a velmi ostrý orální sex... Oboustranný...